Wikizdroje:U pramene

Stránka U pramene je určena pro diskutování různých problémů souvisejících s projektem Wikizdroje. Starší příspěvky jsou archivovány, vizte seznam archivů (historie stránek zůstává zde). Vizte také stránku Potřebuji pomoc; k setkáním vizte pak U reálného pramene.

Prosíme, podepisujte své příspěvky.

All other languages: you can contact us here in English at the moment. See also English guidelines

Nové téma / New thread (+)

Názvy

Ahojte, napsal jsem tu dva dopisy krále Zikmunda Lucemburského dle Archivu českého, avšak nevím, jak je pojmenovat. Nabízí se je pojmenovat podle regestu, ale to je dost dlouhé a navíc je to psáno strarým způsobem (j=í, g=j, w=v apod.) Poraďte jaký název zvolit. Dopisy jsou na mé uživatelské stránce. --Silesianus (diskuse) 21. 10. 2012, 09:06 (UTC)

Pojmenování dopisů tu není moc jednotné, obvykle vychází z oslovení, nadpisu, nebo je prostě jen ve tvaru Dopis koho komu kdy. Každopádně nadpis by měl být v současné češtině, z historického pravopisu případně přesměrování.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 21. 10. 2012, 09:36 (UTC)

OK, dík. --Silesianus (diskuse) 21. 10. 2012, 09:54 (UTC)

K těm dopisům z Archivu českého tři poznámky:

1. Dal bych přednost názvům před přesunem (tj, nevytvářet hierarchii Archiv český/Díl I/název dopisu, ale jen název dopisu). Vzhledem k tomu, že jde o dlouhodobou edici, přistupoval bych k Archivu jako ke zdroji (jednomu z možných zdrojů) jednotlivých dopisů. I Národní knihovna jej ve svém Krameriu řadí mezi periodika.
2. Autoři jednotlivých dopisů jsou např. Zikmund Lucemburský, nikoli František Palacký, „licence“ PD-old-70, nikoli PD-old-100. Ta totiž, stejně jako PD-old-140, znamená „nevíme sice, kdy autor zemřel, ale dílo bylo vydáno před dostatečně dlouhou dobou (před více než 100, resp. 140 lety), takže s velkou pravděpodobností, resp. téměř jistě už je volné“.
3. Zbytečně komplikovaný a přebujelý HTML kód v textu dopisů. Čím jednodušší kód (běžná wikisyntaxe s minimem HTML značek), tím lépe. Pokud chcete napodobit odsazovaní prvních řádků a zarovnaný pravý okraj), obalte celý dopis do šablon {{Forma|proza}} a {{Konec formy}} – podívejte se například na wikikód stránky Dopis Marii Koldové, Tatranská Poljanka 1. 11. 1923. Eventuelně se dá zapracovat na zvláštních stylech pro dopisy, pokud by to takhle bylo špatně. --Milda (diskuse) 22. 10. 2012, 07:08 (UTC)

Poznámky pod čarou

Zdravím. Našel jsem tu šablonu Poznámky pod čarou, která přidá do textu číslíčko a pod text pod čarou příslušnou originální poznámku. Bylo by však možné umístit na spodní stranu stránky poznámku neočíslovanou, která se nevztahuje k žádnému číslíčku? Chtěl bych sem postupně vložit nějaký text, který má na první straně neočíslovanou poznámku pod čarou k textu jako takovému, a teprve na dalších stranách pak jsou očíslované poznámky pod čarou k nějakým konkrétním údajům. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 11. 2012, 19:20 (UTC)

Vzhledem k tomu, že tady nejsou dokumenty stránkovány, tak vlastně ta poznámka bude až na úplném konci dokumentu. Nemáte nějaký scan, abychom se podívali a zkusili buď nějaké řešení doporučit nebo vytvořit na míru?
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 12. 11. 2012, 22:24 (UTC)

Scan nemám, ale v podstatě jde o to, že první poznámka pod čarou (která vypadá takto: Poznámka: Práce tato, od počátku pro Sborník Svatováclavský určená...) je nečíslovaná. Když ji totiž necháme očíslovat, veškeré číslování se oproti originálu posune, takže by se musely přečíslovat i originální odkazy typu "Srovn. níže pozn. 99" (což je mimochodem obsah poznámky č. 1, jak lze vidět na konci textu zde). Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 11. 2012, 22:37 (UTC)

Ne všechno, co se dá udělat na papíře, jde dostatečně věrně převést v prostředí MediaWiki. Napadají mě tato dvě řešení:

1. buď to dát do některého vhodného políčka infoboxu a k tomu vysvětlivku, že to byla nečíslovaná poznámka na straně té a té,
2. nebo to realizovat jako běžnou poznámku s tím, že bude přichycena třeba k názvu dokumentu – což by ale, po upřesnění dotazu, bylo matoucí, takže nejspíš varianta 1. --Milda (diskuse) 12. 11. 2012, 22:40 (UTC)

Díky, ještě nad tím popřemýšlím, ale asi varianta 1. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 11. 2012, 23:07 (UTC)

Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem úvodní poznámku přichytil k názvu dokumentu a dal do samostatné skupiny poznámek. Ideální to taky není, protože teď jsou tam dvě poznámky č. 1, ale nic lepšího mě nenapadlo. Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 11. 2012, 11:55 (UTC)

Sice nevím, jak vypadá originál, z něhož se čerpalo (ten scan nebo fotka by dost pomohly), ale jak na to teď koukám, tak bych to asi vložil normálně na začátek textu a od vlastního textu oddělil třeba čarou. Případně k tomu připíchnul {{Redakční poznámka}} vysvětlující umístění.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 13. 11. 2012, 12:02 (UTC)

Taky dobrý nápad, změnil jsem to. Díky. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 11. 2012, 22:38 (UTC)

Zvláštní poznámky v Ottově slovníku

Zdravím. Nevěděl by někdo, co znamená ta poznámka a to číslo 19 na spodu strany č. 289 26. dílu Ottova slovníku? Podobná poznámka a číslo 18 je zase na straně 273. Někdy je tam zase jen hvězdička, např. na na straně 275. Jan.Kamenicek (diskuse) 7. 12. 2012, 22:09 (UTC)

Jednotlivé části knižního bloku, na str. 289 část 19 - význam to má (mělo) při vázání knihy. -jkb- 8. 12. 2012, 00:14 (UTC)

Aha. Děkuji. Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 12. 2012, 08:30 (UTC)

Licenční tagy PD-old-100 versus PD-anon-70

V souvislosti s nedávnými editacemi Jana.Kamenicka jsem dnes narazil na dlouho existující rozpor mezi informacemi o „licencích“ PD-anon a PD-old (viz Wikizdroje:Licence) a jejich (mohu-li to tak napsat) smyslem a dosavadním obvyklým užíváním zde.

• PD-anon-* používáme v situacích, kdy autora neznáme vůbec (předpokládáme, že ke zjištění skutečného autora ani později nedošlo) a doba trvání majetkových práv se řídí § 27 odst. 3 českého autorského zákona, tzn. odvíjí se od data vydání.
• PD-old-* používáme tehdy, kdy autora známe. Doba trvání majetkových práv se řídí § 27 odst. 1–2 českého AZ, tzn. odvíjí se od data úmrtí autora (nebo posledního z přeživších autorů u díla více spoluautorů, pokud se nejedná o dílo souborné, kde lze vklad jednotlivých autorů oddělit).

Obě tyto lhůty ochrany trvají 70 let od 1. ledna následujícího roku po vydání, resp. úmrtí (proto PD-anon-70, resp. PD-old-70). V praxi však občas nastává situace, kdy jméno autora sice známe, ale nedaří se dohledat datum jeho úmrtí a tedy exaktně rozhodnout, zda už dílo volné je nebo nikoli. Pro tyto situace byly vytvořeny další dva licenční tagy PD-old-100 a PD-old-140, které znamenají, že si nejsme stoprocentně jisti, zda je dílo volné, ale je to pravděpodobné (když od vydání díla uplynylo víc než 100 let) nebo téměř jisté (protože od vydání uplynulo víc než 140 let).

Přitom Wikizdroje:Licence nabádá k užívání PD-old-100 i v situacích, kdy se jedná o dílo, jehož konkrétní autor není znám (typické anonymní dílo) a jež bylo vydáno před více než 100 lety. Na anonymní dílo ale máme PD-anon-70 a 70 let je přitom dostatečných k tomu, aby anonymní dílo bylo volné. Nabízejí se tedy dvě možnosti, jak výše uvedené uvést do souladu:

1. upravit Wikizdroje:Licence v tom smyslu, že se anonymní díla z PD-old-100 a PD-old-140 vypustí, nebo
2. vytvořit nový licenční tag PD-anon-100 pro ještě starší anonymní díla.

Osobně preferuji první možnost, ale budu rád, když se k tomu vyjádří další. Taky bychom mohli vymyslet jiné zkratky pro nynější PD-old-100 a PD-old-140, aby bez podrobnějšího čtení dokumentace nevzbuzovaly u náhodných návštěvníků nebo nových editorů (už jsem se s tím totiž setkal) mylný dojem, že díla otagovaná PD-old-100 a PD-old-140 jsou „víc volná“ než PD-old-70, přitom u děl, která nejsou, řekněme, 200 let a více stará, to je právě naopak – PD-old-70 je jistota, PD-old-100 nejistota. --Milda (diskuse) 9. 12. 2012, 09:24 (UTC)

Také jsem se setkal s tím chybným pochopením (a i použitím zde). Jediné vhodnější označení, které mne teď napadá, by bylo něco ve smyslu {{PD 70+}} a {{PD? 100}} / {{PD? 140}} - to plus naznačuje, že se jedná i o starší věci (znak > použít nejde), otazník zase, že jde o domněnku. Je to první nástřel, kudy by mohly jít úvahy o přejmenování...
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 10. 1. 2013, 23:20 (UTC)

Asi by stálo i za zvážení počeštění u ostatních licencí typu "ineligible", "manifesto", "traditional" apod...
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 11. 1. 2013, 01:25 (UTC)

V současnosti se na MK ČR projednává novela autorského zákona (bohužel jsem nikde nenašel připravované souvislé znění), která by mohla zavést pojem "osiřelé dílo" (neznámý autor, neznámý status (volné ano/ne) nebo nezjistitelní majitelé práv). Takže další možnost je, počkat na konečné rozhodnutí a kdyby pro nás byla úprava použitelná, pak případně založit licenci "osiřelé dílo" místo výše jmenovaných. Zákon zřejmě vyjde někdy před koncem října 2013, aby se stihl požadavek EU na prodloužení ochrany hudebních nahrávek vydaných po 01.01.1961 na 70 let z původních 50. --Sapfan (diskuse) 11. 1. 2013, 15:31 (UTC)

Na to jsem docela zvědavý. Snažil jsem se dnes něco o těch osiřelých dílech dozvědět jednak z tebou uvedeného odkazu, jednak z materiálu odkazovaného z článku v Pritáských novinách, ale nevím, jestli to chápu dobře. V návrhované změně § 27 odst. 3 se má ochrana osiřelých děl počítat stejně jako u dosavadních anonymních a pseudonymních děl 70 let od oprávněného zveřejnění (v případě našich tagů PD-old-100 a PD-old-140 uplynulo od oprávněného zveřejnění víc jak 100, resp. 140 let), ale pokud se během té 70leté lhůty (která mezitím už uplynula) zjistí potřebné informace o autorovi, přejde to na běžnou ochranu 70 let po smrti autora. Znamená to tedy, že bychom po naší rešerši, zda nejsou dostupné informace o autorovi, měli ještě požádat kolektivního správce DiLiA, a teprve pokud ani ten nezjistí bližší informace o autorovi, bude dílo považováno za volné, protože informace o autorovi se nepodařilo zjistit ve lhůtě? Kde pak bude ta hranice, kdy už bude vyloučeno, že by autor mohl být ještě před 70 lety naživu? Ještě uvidíme, co s tím provedeme poslanecká lidová tvořivost. --Milda (diskuse) 11. 1. 2013, 22:52 (UTC)

Další nápad na název: PD expired namísto současného PD old 70. Tím se zcela jasně říká, že je známo, že práva vypršela.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 1. 2. 2013, 13:05 (UTC)

Ani si nemyslím. To spíš vnucuje dojem, že vypršelo public domain, a ta práva tam zas jsou :-) -jkb- 1. 2. 2013, 14:08 (UTC)

Nazvi to copyright expired, když se to nebude zneužívat, měl by každý vědět, o co se jedná. -jkb- 9. 2. 2013, 23:51 (UTC)

Tematická kategorizace podruhé

Kolega Jan.Kamenicek zde začal víc kategorizovat tematicky podle států. V minulosti (viz Wikizdroje:U pramene/Archiv 1#Tematické kategorie na wikisource: Ano či ne?) jsme o tom debatovali, tehdy byly v navrhované kategorii pohromadě dokumenty odborné, historické i beletrie. Otevírám zde novou diskusi za účelem zjištění, jaký je nynější postoj k tematické kategorizaci, případně principů, co a jak ještě kategorizovat a co ne.

Letmým nahlédnutím je vidět, že například v Kategorie:Rusko jsou společně biografické i geografické heslo z Ottova slovníku naučného (dále jen OSN); v Kategorie:Technika, původně užívané pro samostatné populárně naučné až odborné texty, jsou teď také dvě biografická hesla z OSN; v Kategorie:Dějiny Rakouska vedle jednoho historického dokumentu a tří odborných textů také dvě biografická hesla z OSN (stejná jako v Kategorie:Technika) nebo že Ottův slovník naučný/Kempen je hned ve čtyřech tematických kategoriích, přitom tři z nich se týkají jen stručného odkazu na jiné heslo.

Z mého pohledu tím dochází k vytváření (nebo zvyšování) chaosu v kategorizaci a že, pokud by nedošlo k vytvoření jemnějšího kategorizačního stromu, s rostoucím počtem takto zakategorizovaných hesel přestanou být tyto kategorie využitelné k navigaci. Jak moc je vůbec reálné, že někdo bude chtít hledat například všechna ruská geografická hesla v OSN? Nechci to šmahem odsuzovat, ale tohle je, dle mého názoru, spíše štítkování (když to přeženu, tak jako commons:Category:Yellow buses) než kategorizování. --Milda (diskuse) 9. 12. 2012, 10:22 (UTC)

Máš na mysli jemnější kategorizační síto ve smyslu „žluté autobusy s benzinovým motorem bez airbagů“? To by čtenářům mnoho pomohlo... Vážně: pokud se z oblasti OSN dá něco porovnat s jinými hesly na Wikizdrojích, tak to je OSN jako dílo sám, kde se dá kategorizovat kategorií Encyklopedie (tak jak je). Jednotlivá hesla OSN ale nejsou srovnatelná a nebylo by dobré je cpát do běžného kategorizačního stromu. Buď by se mohl kategorizovat zcela stručně kategorií „OSN“, pokud by bylo žádáno více, tak pod touto kategorií by šlo vytvořit něco jako "speciální podstrom" „Hesla OSN z oboru dějiny“ (a analogicky: přírodní vědy, zeměpis ...), pokud možno ne rozčleněný až do nekonečna. Sám tak narychlovku nevím, za co bych se přimlouval, ale ten současný stav je asi nejneuspokojivější ze všech. -jkb- 9. 12. 2012, 10:54 (UTC)

Tematická kategorizace na Wikizdrojích má výhody např. v tom, že v článcích na Wikipedii je pak možno pomocí šablony Wikizdroje odkázat na celou příslušnou kategorii zde umístěných dokumentů, které se daného tématu týkají, např. Kategorie:Olomouc, a je fajn, když tam mohou být i hesla z OSN.

Problémy, které výše zmínil Milda, by podle mne vyřešil právě ten jemnější kategorizační strom, který by měl růst průběžně s přibývajícími hesly v daných kategoriích. Zmíněné Dějiny Rakouska by mohly obsahovat podkategorie Historické dokumenty, Osobnosti rakouské historie atd., a pak žádný chaos nebude. Ale nemá to podle mě cenu, dokud je v kategorii pět hesel. Samozřejmě, že to chce udržet rozumnou míru, aby tu nevznikly zmíněné kategorie žlutých autobusů. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2012, 11:06 (UTC)

Zrovna ten Kempen mi přijde jako příklad hodně špatné kategorizace, alias jak se to dělat určitě nemá. Osobně bych se přimlouval za to, aby se tu odborná díla kategorizovala podle nějaké zjednodušené modifikace MDT a to jako celá díla. Pokud by byla potřeba nějak dále kategorizovat i jednotlivá encyklopedická hesla OSN, tak bych rozhodně preferoval vlastní strom, který zmiňoval -jkb- než vkládání do hlavního stromu. --Reaperman (diskuse) 9. 12. 2012, 22:48 (UTC)

Nemám nic proti tomu, aby hesla OSN byla v samostatných podkategoriích, zvláště když se dá čekat, že postupem času by tu hlavní kategorii mohla zahltit. Pokud by jich ale v nějaké hlavní kategorii byl opravdu malý počet, tak by mi jejich přítomnost nevadila. Určitě bych ale pro ně nevytvářel úplně izolovaný strom – pokud by tu byla třeba Kategorie:Olomouc v Ottově slovníku naučném, tak by klidně mohla současně být podkategorií Kategorie: Olomouc. Tím by stále bylo zaručeno, že když si někdo na Wikipedii klikne v hesle Olomouc na odkaz směřující na příslušnou kategorii na Wikzdrojích, tak zde najde zdroje na téma Olomouc včetně OSN víceméně stále pohromadě. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2012, 23:19 (UTC)

Ad Kempen – to jsem asi skutečně přehnal. Pokud kategorizovat, mělo by to být podle převážného zaměření hesla, nikoliv podle každé jedné věty. Proberu to. Jan.Kamenicek (diskuse) 9. 12. 2012, 23:26 (UTC)

Většina diskutujících se tedy shodla, že hesla OSN by měla být ve speciálních kategoriích. Zakládám tedy zkusmo první, Kategorie:Česko v Ottově slovníku naučném. Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 12. 2012, 14:28 (UTC)

Mohl by v tom vyvstat zmatek. Mně by se zdálo, že kategorie by měly následovat vzoru „Hesla OSN o/k...“, ne „xy v OSN“. To ale jen namátkou a na okraj, zatím jsem si to neujasnil. -jkb- 14. 12. 2012, 16:41 (UTC)

Takhle mi to přijde jednodušší, stručnější a jasné. "Hesla Ottova slovníku naučného o Rusku" je zbytečně dlouhé, preferuji kratší "Rusko v Ottově slovníku naučném", zvláště když nadřazená kategorie se jmenuje "Rusko". Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 12. 2012, 17:11 (UTC)

Hm. Pokud tu hovoříme o samostatném kategorizačním stromu, tak nadřazená kategorie by nebylo Rusko, ale asi tak OSN. -jkb- 14. 12. 2012, 18:56 (UTC)

Výše jsem psal, že bych tyto samostatné kategorie úplně neizoloval, a uvedl jsem i důvod. Protože nikdo nic nenamítal, tak jsem myslel, že důvod byl přijat. Ale je pravda, že v tomto případě by nadřazené kategorie byly dvě - OSN a Rusko. Přesto mi jednodušší přijde varianta Rusko v OSN. Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 12. 2012, 19:11 (UTC)

Osobně jsem velmi pro, samozřejmě z toho důvodu, že jsem se rozhodl zpracovat všechny hesla o římském právu (plus několik dalších, co mě při listování zaujala). Většinu už nakonec hotovou mám a v té záplavě hesel, která se dá časem očekávat, bych už všechny římskoprávní nikdy podruhé nenašel. Roztřídění podle začátečních písmen nestačí, zkrátka pro využití Otty jako encyklopedie jsou kategorie nezbytností. Jak konkrétně ten strom bude vypadat, je mi ale celkem jedno. fext 25. 12. 2012, 16:55 (UTC)

Wikizdroje jsou sbírkou dokumentů, tudíž jejich kategorizační strom má reflektovat tento fakt a být postaven s jeho vědomím. Tedy má být zaměřen především na typy dokumentů (encyklopedie, zákony, poezie apod.) eventuálně na další kritéria popisující příslušný dokument, nikoliv však jeho obsah (autor, rok vydání, jazyk originálu apod.).

Vzhledem k tomu, že málokterý dokument by se nedal zařadit do množství navzájem irelevantních témat, nelze tu postavit klasický kategorizační strom i pro témata. Zato je možné díla tematicky štítkovat - a těch štítků může být relativně neomezené množství.

Další věc je, že vytváření vícekritériových kategorií je obecně nevhodný postup, protože vede jednak k tomu, že výsledkem není strom, ale obecný orientovaný graf, který může obsahovat i cykly, jednak tím exponenciálně narůstá počet kategorií. Vícekritériová hledání lze provádět pomocí různých (externích) nástrojů.

Rovněž je nevhodné mít kategorizaci systémemem dílo × téma. Jednak je to už samo o sobě vícekritériové (k tomu o odstavec výše), jednak by se pak muselo takto kategorizovat v každém díle, tzn. by se nám příslušný počet kategorií vynásobil ještě počtem děl na Wikizdrojích.

Nějaké označování obsahu dokumentů je jistě velmi užitečná věc, nicméně je třeba jej nejdříve důkladně promyslet do detailů, protože likvidovat následky nevhodných slepých uliček bývá mnohdy velmi pracné.

Položme si tedy pro začátek následující otázky, jejichž odpovědi nás posléze navedou k vhodnému řešení:

1. Čemu přesně má označování obsahu dokumentů sloužit? Jaké jsou typické usecasy?
2. Mají se označovat jen témata, nebo i zmínky? (Příklad: Švejk - téma je např. první světová válka, zmínka je např. Putim nebo klistýr)
3. Je potřeba nějak zdůrazňovat, o které dílo jde? Pokud ano, proč?

Prozatím bych rád poprosil, aby se zatím v žádném tematickém označování nepokračovalo, dokud nebude dostatečně vhodně vyřešeno, jak jej provést. Děkuji.

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 26. 12. 2012, 12:28 (UTC)

Ve výše uvedeném příspěvku se vyskytly výrazy "nelze" a "není vhodné". Podle mne to lze poměrně snadno, a záleží na nás, jestli se rozhodneme, zda je to vhodné či nikoliv. Jestli je výsledkem strom nebo graf, je mi jako čtenáři úplně jedno; hlavně, že se mi dobře brouzdá.

Nechápu, proč by se dokumenty nesměly kategorizovat třeba podle autora nebo podle obsahu. Podle autorů se navíc už kategorizují (např. Kategorie:Rudyard Kipling) a nevidím žádnou způsobenou škodu.

Externí nástroje jsou fajn, ale mimo wikikomunitu v celém svém širokém okolí neznám nikoho, kdo by je znal, věděl, kde je hledat a uměl je používat (ve skutečnosti nikdo ani netuší o jejich existenci).

K těm třem otázkám:

1. Pár důvodů, ale jiní lidé by možná přidali další:

a) Kategorie především poměrně snadno umožní hledat. Ottův slovník naučný je encyklopedie, a podobně jako na Wikipedii je přístup k heslům důležitý. Kategorie umožňují oproti papírové verzi přístup zkvalitnit. Chtěl bych se pustit do zpracování tématu astronomie, ale v současné době není snadné se ani podívat, co Ottův slovník na Wikizdrojích k tomuto tématu už nabízí. Kolega fext zpracovává např. římské právo, ale má dle mne oprávněnou obavu, že vzhledem k rozsahu encyklopedie ta hesla zapadnou a nebudou k nalezení (pokud někdo nebude hledat něco konkrétního).

b) Díky kategoriím se čtenář nejen snadno dostane na hesla o stejném tématu, ale stejně snadno se přes ně prokliká i k tématům příbuzným.

c) Kategorie čtenářům umožňují nejen hledat, ale i brouzdat bez předem daného konkrétního cíle.

d) Na Wikipedii mohu u nějakého hesla snadno odkázat na celou kategorii dokumentů na Wikizdrojích, které s daným heslem souvisí.

2. Záleží na dohodě. Jednou z možností je podobný přístup, jako na Wikipedii. Umístit Švejka do kategorie Klistýr by asi nikoho nenapadlo. Pochybuji ale, že půjde dosáhnout konsenzu ke všemu naráz, proto bych se nejprve dohodl na tom, zda tato kategorizace má pokračovat. Bude-li odpověď kladná, tak na nějakém rozumném konkrétním způsobu se už jistě dohodneme.

3. Tento dotaz bych asi potřeboval trochu upřesnit. Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 12. 2012, 13:51 (UTC)

Jen v rychlosti, než se tu rozjede diskuse na chybném základě - asi jsi to špatně přečetl/pochopil - nikde není řečeno, že by se podle autora nemělo kategorizovat - naopak to bylo uvedeno jako příklad toho, že to ano. Další reakce později.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 26. 12. 2012, 16:10 (UTC)

Když vidím v posledních změnách názvy kategorií jako Rakouští konstruktéři v Ottově slovníku naučném nebo Polské náboženské osobnosti v Ottově slovníku naučném, tedy ještě o další úroveň hlouběji, začínám se obávat, aby se ta kategorizace nezvrhla ještě víc po vzoru Wikipedie. Možná bude můj postoj zkreslený tím, že jsem se na Wikizdrojích v převážné většině soustředil na (beletristická) literární díla, kde jsem kategorizoval podle autorů, podle formy díla (poezie, próza apod.) a jen lehce ta kategorizace souvisela s obsahem (pověsti, pohádky, životopisy, ale už ne například pověsti z českých dějin nebo pohádky o vodnících).

Wikizdroje vnímám částečně jako doplněk Wikipedie, proto mi připadá s Wikipedií paralelní obsahová kategorizace zbytečná – je jen otázkou času, kdy většina z toho, co má heslo v OSN, bude i na Wikipedii (vycházím z toho, že ve většině případů to, co bylo pro autory encyklopedie významné před 90–120 lety, bude významné i nyní, „stoletým testem do budoucnosti“ podle Wikipedie neprojde jen malá část hesel). Hesla v Ottově slovníku by pak byla dostupná jednak stejně jako v původním vydání abecedně a následováním vnitřních odkazů – s využitím prostředků Wikizdrojů; jednak jako tematicky související texty k jednotlivým článkům na Wikipedii (kde již je obsahově kategorizováno) – s využitím meziprojektových odkazů.

Proto žádám, podobně jako Danny B., toto kategorizování pozastavit do doby, než se to prodiskutuje s nějakým jasným závěrem. Po týdenní pauze v diskusi, které se zúčastnili 4 lidé a která IMO nevyzněla tak jednoznačně, jak to Jan.Kamenicek prezentuje (třeba Reapermanovo „Pokud by byla potřeba nějak dále kategorizovat i jednotlivá encyklopedická hesla OSN, tak bych rozhodně preferoval vlastní strom…“ bych si netroufal šmahem vyhodnotit jako podporu kategorizace jednotlivých hesel, ona vůbec se ta diskuse nese v duchu „pokud A, tak způsobem B“, aniž by se dospělo ke shodě na A), říct, že většina je pro a dva dny před Vánocemi na základě toho zahájit mohutnou rekategorizaci, mi nepřijde jako vhodný postup. --Milda (diskuse) 26. 12. 2012, 18:05 (UTC)

@Milda: S kategorizací jsem začal někdy na začátku prosince. Úvodní diskuse proběhla 9. prosince a já jsem do vyjasnění kategorizaci pozastavil. Během ní se v některých příspěvcích objevilo, že pokud OSN kategorizovat, tak zvlášť, s čímž jsem vyjádřil souhlas. Několik dní nikdo nic dále nenamítal, tak jsem zkusmo založil kategorii, jak by to mohlo vypadat, a 14. pros. se zde zeptal na názor. Ozval se s dotazem jen jkb, dotaz se týkal formy názvů kategorií, proti kategorizace nic nenamítal. Po mé odpovědi se opět nikdo neozýval, čekal jsem až do 23. prosince!!!! V tu dobu jsem začal, protože jsem na to měl čas. Zohlednil jsem připomínky diskutujících a kategorizoval OSN odděleně. Že bylo krátce před Vánoci nemůže pro případné nesouhlasné hlasy hrát roli, vyjádřit se mohli kdykoliv před tím, času jsem na to poskytl opravdu hodně. Po takové době jsem to bral tak, že nikdo z diskutujících žádné námitky nemá. Pokud je něčí postup nevhodný, tak je to ten, kdy někdo nejprve mlčí, a teprve zpětně křičí. Opravdu nevím, co byste si představoval. Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 12. 2012, 20:11 (UTC)

Opakuji - pokud má být Ottův slovník použitelný, je jeho kategorizace nezbytností. Argumentace propojením s wikipedií je hloupost, většina hesel nebude napsaná X let, wikipedie je koneckonců tvořena vlastně jen hesly o sportovcích a pahýly o českých obcích. Tímto projektem nelze nekategorizaci Otty jakkoli zdůvodnit.

Osobně hodlám všechny hesla, která jsem vytvořil, a která se obsahově týkají římského práva, umístit do příslušné kategorie. A to jen proto, aby má práce tady byla použitelná. fext 26. 12. 2012, 18:39 (UTC)

Takže místo diskuse jen znevážení práce desítek spolutvůrců Wikipedie („vlastně jen hesly o sportovcích a pahýly o českých obcích“) a Ottova slovníku naučného (podle vás nebyl použitelný), výhrůžky a natruc editace? --Milda (diskuse) 26. 12. 2012, 19:01 (UTC)

1. Mohl byste prosím upřesnit, kde jsem někomu vyhrožoval? Pokud to nenajdete, mohl byste se omluvit?
2. Prosím také o to, abyste opustil tón, že znevažuji něčí práci, to není pravda. Pouze popisuji současný a navíc dlouhodobý stav wikipedie. Tímto tónem znevažujete naopak mojí práci zde. --fext 26. 12. 2012, 19:07 (UTC)

Nemám za co se omlouvat, protože vaše oznámení, že navzdory probíhající diskusi a žádosti o pozastavení budete kategorizaci vámi založených hesel provádět, přičemž jste s ní okamžitě poté začal (nebo pokračoval ze včerejška), nemohu vnímat jinak. A vaše vyjádření směrem k Wikipedii, že „je koneckonců tvořena vlastně jen hesly o sportovcích a pahýly o českých obcích“, za znevážení práce všech těch, kteří zakládali a vylepšovali články z oblasti přírodních a společenských věd považuji. Pokud jste to takhle nemyslel, pak nevím, proč jste to psal. --Milda (diskuse) 26. 12. 2012, 19:16 (UTC)

Pokud hodláte ostatní jen urážet a neomlouvat se, pak nerozumím tomu, proč ostatní vyzýváte k diskuzi. Diskutovat mohou jen lidé, kterým jde o věc.

Aby nedošlo k omylu, toto je (poslední) reakce jen na Vás, s ostatními dále debatovat samozřejmě budu. fext 26. 12. 2012, 19:28 (UTC)

Vraťme se prosím k jádru věci.

Využití Ottova slovníku (přes 150 tis. hesel???) je bez podrobnější kategorizace omezené. Lidé, kteří ho budou chtít využívat, tuto kategorizaci určitě využijí. Zatímco mimo OSN je tu nebeletristických děl jako šafránu, takže třeba tematická kategorie Technika obsahuje jen pár dokumentů, tak pokud tu jednou bude celý OSN, který se počtem hesel blíží Wikipedii, potom by kategorie Technika v OSN byla zcela zahlcená. Proto je potřeba síto zjemnit a zakládat příslušné podkategorie, ne nepodobné těm na Wikipedii. Pokud ale zrovna OSN někoho nezajímá a hledá tu jiné dokumenty, tak o tyto podrobné kategorie prakticky nezavadí, neboť mimo OSN potřeba podrobnější kategorizace nevyvstává. To je výhoda víceméně oddělené kategorizace Ottova slovníku, kterou navrhli někteří diskutující výše, a která mi přijde jako dobrý nápad.

Děkuji Dannymu za připomínku, asi jsem jeho příspěvek opravdu nečetl pozorně, těším se na bližší upřesnění. Jan.Kamenicek (diskuse) 26. 12. 2012, 19:40 (UTC)

Nesouhlasím s kategorizací do doby, než se všichni domluví na postupu... a taky se mi nelíbí to navážení se do Mildy... který toho pro wikizdroje udělal bezkonkurenčně nejvíce a vždy mu šlo o jejich rozvoj a použitelnost. Kategorizace je druhotná věc...tak proč se kvůli ní dobít do krve... --Lenka64 (diskuse) 26. 12. 2012, 21:56 (UTC)

Opravdu se mi nepozdává, že původní diskuse čtyř lidí byla vyhodnocena jako většina pro kategorizaci, když Milda byl zjevně proti, já jsem vyjádřil preferenci ke kategorizaci ne nepodobnou MDT (samostatný strom jsem připouštěl jako možnost v případě potřeby, tedy v případě shody na potřebě) a ani hlas -jkb- na mne nepůsobil jako zrovna podporující wikipedistickou kategorizaci/štítkování hesel. Já plně chápu argumenty Jana.Kamenička a fexta a do určité míry bych je dokázal přijmout za své, ale je třeba také vzít v úvahu, že Wikizdroje nejsou encyklopedie, že nejsou Ottův slovník naučný, ale že Wikizdroje jsou především knihovnou volných a svobodných děl a tomu by se měl přizpůsobovat i systém práce se stránkami zde. Nemělo by se z knihovny dělat něco jiného. A tak podle deklarace jednoho účastníka, že i přes nevyjasněnou podporu takovému počínání, bude kategorizovat do encyklopedických kategorií, já zase deklaruji, že kategorizaci ala Wikipedie budu zase následně eliminovat. Jsem zvědavý, co vzejde z takové revertační války. --Reaperman (diskuse) 26. 12. 2012, 22:12 (UTC)

Co se týče tematické kategorizace, nemám na vše zcela jasný názor. Nicméně mám jasný názor na externí nástroje: Pokud je lidé neznají, je vhodné na ně dělat reklamu (klidně může být v každé kategorii odkaz na nástroje pro průnik kategorií nebo i na polopatický návod Wikizdroje:Nástroje pro průnik kategorií s polopatickými příklady a nástinem základních stromů), nikoliv simulovat ručně to, co lépe a bezchybněji udělá stroj. Například bych vůbec nemíchal Autory × Díla × Téma, tedy nelíbí se mi kategorie hesla Pepy Nováka o právu v Ottově slovníku naučném. Je lepší mít uklizené a udržované udržovatelné kategorie Práce Pepy Nováka, Ottův slovník naučný a Téma: Právo. Pokud bude takový systém dobře udržovaný, pak nástroje budou umět dávat čtenáři obratem odpovědi i na otázky, které autory kategorizace ani nenapadlo si pokládat (řekněme třeba zeměpisné příspěvky lužickosrbských spisovatelů v českých encyklopediích, příspěvky Pepy Nováka v třetím díle Ottova slovníku naučného; a později s dokonalejšími nástrojy i věci typu vše o římském právu vydané v letech 1860-1880 nebo anonymní hesla o právu v 17. díle Ottova slovníku naučného), naopak pokud budeme usilovat o ruční vytváření potenciálně exponenciálního množství explicitních kombinovaných kategorií, pak pravděpodobně vznikne strojově problematicky zpracovatelný chaos, kde budou čtenáři rozumně dostupné jen takové odpovědi, které někdo zpracoval ručně, a navíc s ohledem na komplikovanější ruční zpracování bude pravděpodobnější chybovost (například neúplnost) poskytnuté odpovědi. --Tchoř (diskuse) 26. 12. 2012, 23:25 (UTC)

Uznávám, že to zní lákavě. Ale aby fungoval průnik kategorií, tak alespoň nějaká základní kategorizace by se udělat musela. Pokud bych hledal hesla o římském právu v Ottově slovníku naučném, tak by tato hesla stejně musela být umístěna do kategorií Římské právo a Ottův slovník naučný; pokud bych hledal německé malíře v Ottově slovníku naučném, musela by tato hesla být v kategoriích Němci, malíři a OSN. a teprve pak by nějaký externí nástroj mohl udělat průnik. Připomínám však, že na počátku diskuse se někteří lidé vyslovili proti tomu, aby jednotlivá hesla OSN byla ve stejných kategoriích jako ostatní dokumenty (např. kategorie Právo), ale že by měla být kategorizována odděleně. Současně by tyto externí nástroje měly být snadno dostupné, nejlépe přímo ze stránky dokumentu nebo z kategorií, jak navrhoval Tchoř. Jan.Kamenicek (diskuse) 27. 12. 2012, 09:54 (UTC)

Můj návrh vlastního stromu kategorií zcela mimo kategorizačního stromu základního vznikl tak, že jsem považoval za zcela nevhodné, míchat lexikální hesla OSN s jinými dokumenty Wikizdrojů, vznikl tedy jako nouzové východisko, pokud už by bylo nějakých kategorií třeba. Každopádně jak tam stojí jsem byl pro velmi hrubý strom, ne tedy po vzoru Wikipedie, ale pouze základní kategorie jako OSN:obor dějiny, OSN:obor fyzika atp., a ty kategorie by byly jednoznačně definovány jako kategorie OSN.

Základní otázkou ale je, zda a jak budou kategorie a) používány a b) budou-li potřebné - čímž si jsem jist tak fifty-fity. Snad by se vyplatilo podívat se za vlastní polní hranice, co a jak jinde. Z nedostatku času mohu poskytnout přehled, jak to dělá nemecká Wikisource. Tam jsem našel více méně čtyři způsoby, závislé i na tom, o jakou techniku zveřejnění jde.

1. de:Meyers Blitz-Lexikon: jednotlivé stránky jsou jako sken a v přepisu OCR, kategorizace hesel tedy nemožná, pouze kategorie lexikonu (příklad)
2. de:Allgemeine Deutsche Biographie ADB (lexikon biografií): obsah kategorizovám dle svazků (příklad pro svazek 14), jednotlivá hesla (biografie) pak kategorizována tou samou kategorií svazku plus kategorií autora biografie (příklad); všechna hesla mají prefix lexikonu tedy ADB
3. zkráceně tzv. Zedler: napřed (pomocí kategorií) podle svazků (příklad)resp. alfabeticky (příklad), jednotlivá lexikální hesla mají pal jen kategorii svazku či celého díla (příklad); všechna hesla mají prefix lexikonu tedy Zedler
4. de:Meyers Konversations-Lexikon (1888–1889) MKL1888 (všeobecný lexikon): napřed dělení dle svazků resp. alfabetického indekčního systému (příklad), jednotlivá lexikální hesla mají jen kategorii svazku (příklad); všechna hesla mají prefix lexikonu tedy MKL1888

OSN je tedy srovnatelný s položkou 3 resp. 4, v obou případech tedy bez kategorizačního stromu na de:. To má jednu nespornou výhodu: zamezuje to přebujelosti systému kategorií na Wikipedii (ať už německé či české), který se již jaksi osamostatnil a bují sám pro sebe. Chápu přitom i požadavky, aby se lexikální hesla daly kategorizovat aspoň tak či tak, ovšem kopírovat a aplikovat tu něco z Wikipedie v tom samém rozsahu a struktuře by bylo asi mimo účel kategorií či štítkování na Wikizdrojích. Ten systém zde by měl být hlavně jednoduchý a lehce přístupný, aniž by se někdy mohl osamostatnit do nějaké samoúčelové nezdrůdy. -jkb- 27. 12. 2012, 13:34 (UTC)

Ať už tomu budeme říkat přebujelost nebo rozvětvenost, tak nechápu, v čem je výhoda, pokud to omezíme, u encyklopedického obsahu (Ottův slovník) mne napadají samé nevýhody. Kdo to využívat nechce, nemusí. Každopádně ale nic z toho, co píšete, nereaguje na mé argumenty, proč rozvětvenější kategorie pro Ottův slovník zavést, viz bod 1a–d) v mé odpovědi Dannymu výše. Hrubé kategorie typu OSN obor dějiny vůbec nic neřeší. Taková kategorie bude zahlcena tisíci hesel, takže je pro čtenáře víceméně k ničemu. Jan.Kamenicek (diskuse) 28. 12. 2012, 01:02 (UTC)

Mě jde o věc, konkrétně pak o to, aby se dal efektivně využívat encyklopedický charakter Ottova slovníku. Ne tedy jen jako jedno kompaktní dílo, zaměřené na jednu určitou oblast, ale jako více děl, pokrývající prakticky celou tehdejší šíři poznání. Ostatně JE to encyklopedie, že. Navíc má více autorů a podle toho je taky postupem času uvolňován z autorskoprávní ochrany. Tedy doposud jsem svoji práci tady chápal v tomto smyslu. A proto jsem velmi uvítal akci kolegy Kameníčka a podle jeho vzoru založil kategorii Právo v Ottově slovníku naučném a její podkategorii Římské právo v Ottově slovníku naučném, je to podle mne nejsnazší způsob, jak si kdokoli může vyhledat hesla věnující se jen této materii. Je zde nějaký jiný způsob, jak filtrovat v té záplavě jednotlivých hesel? Pokud takový bude, rozhodně se mu nebudu bránit. Pokud nebude, je na konkrétně těchto dvou kategoriích něco špatného, nepřijatelného? Je ta cca tisícovka „oštítkovaných“ hesel moc nebo málo? Kategorizaci samozřejmě přeruším, nerad bych ale, aby diskuze nikam nedospěla a v další kategorizaci, ke které bych se řekněme v únoru vrátil, mi bylo bráněno. Kdyby ale převážilo rozhodnutí nefiltrovat vůbec, budu to respektovat. Samozřejmě bych pak uvažoval co dál, protože stav, kdy sice budeme mít Ottu přepsaného, ale prakticky nepoužitelného, by mě radostí moc nenaplňoval. fext 28. 12. 2012, 15:01 (UTC)

Ano, předpokládám, že by jednotlivá hesla jednotlivých encyklopedií byla kategorizována v oněch společných na sobě nezávislých kategorizačních stromech (Téma, Autor, Typ díla, ...). Domnívám se, že pokud se vyhneme vytváření složených kategorií, pak se vyhneme onomu přebujení a přehnané údržbě známým z Wikipedie a budeme si moci dovolit i relativně podrobnou tematickou kategorizaci. Ale uznávám, že nevím o tom, že by to už někde vyzkoušeli. --Tchoř (diskuse) 30. 12. 2012, 20:53 (UTC)

Stále si ten váš návrh neumím úplně přesně představit. Jak bychom kategorizovali třeba heslo Berlín v Ottově slovníku, když by nebyly možné kombinované kategorie typu Německo v Ottově slovníku naučném? Do dvou kategorií z různých stromů Ottův slovník naučný a Německo? Jenomže většina lidí zde nechce mít hesla Ottova slovníku ve stejných kategoriích, jako jiné dokumenty, takže umístění hesla do druhé zmíněné kategorie by asi byl problém.

Vezměme si také například heslo Käsenbrot. Nyní je mj. kategorizován jako český římskokatolický duchovní, což je podkategorie římskokatolických duchovních, což je podkategorie duchovních, což je podkategorie náboženských osobností. Ve Vašem systému asi bude možné dát hledat kombinovaně české římskokatolické duchovní. Ale dorazím k tomuto heslu i v případě, že budu hledat jen mezi duchovními bez rozlišení církve nebo dokonce jen mezi náboženskými osobnostmi, tj. včetně těch, které duchovními nejsou? Současný systém to umožňuje, možná, že ten Vámi nastíněný také, ale zatím si to neumím představit. Mohl byste mi to tedy vysvětlit více polopatě konkrétně na hesle Ottův slovník naučný/Käsenbrot? Díky. Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 12. 2012, 10:36 (UTC)

Já jsem zastánce toho mít hesla z encyklopedií tématicky kategorizována společně s jinými texty. K jejich odstínění bych opět použil externí nástroje (Německo ∩ Historické dokumenty, Německo ∩ Poezie, Německo ∩ Encyklopedie, Německo ∩ Ottův slovník naučný …). Domnívám se, že to je výhodnější.

Ohledně Käsenbrota: Představoval bych si něco ve stylu Antonín Truhlář, 14. díl Ottova slovníku naučného, vydáno v roce 1899, text s licencí PD old 70 ohledně kategorií netematických. Ohledně kategorií tematických pak české osobnosti, římskokatoličtí duchovní, astronomové, spisovatelé, humanisté. Oporu pro rakouské osobnosti v textu moc nevidím a kategorie typu olomoucké osobnosti se mi zdá už nevhodná - ta vazba na Olomouc je tam podle mého názoru příliš malá, sekundární.--Tchoř (diskuse) 31. 12. 2012, 14:30 (UTC)

Dobrá, ale co by se stalo, pokud by dotyčný byl kategorizován jako duchovní římskokatolické církve a já bych chtěl vyhledat všechny duchovní bez rozlišení církve? Zobrazili by se mi římskokatoličtí duchovní jako nějaká podkategorie duchovních (jako je tomu na Wikipedii), nebo by se objevili promíchaně spolu s duchovními jiných církví? Nebo by to vůbec nešlo? Jan.Kamenicek (diskuse) 31. 12. 2012, 21:20 (UTC)

Promyslím si to. Na první pohled bych řekl, že v tomto případě je nejlepší možnost udělat to podkategorií.--Tchoř (diskuse) 1. 1. 2013, 01:11 (UTC)

Máme konec února a diskuze se, zdá se, nikam neposunula. Vadilo by, pokud bych dokončil svou kategorizaci, ovšem pouze co se týče kategorie Římské právo v Ottově slovníku naučném? Zase tak mnoho hesel to není, zatímní stav je dán tím, že v oblasti římského práva byl v prvních dvou dílech činný Fr. Kropsbauer, pak došlo k jeho razantnímu útlumu a oblasti se začal věnovat na serióznější úrovni prof. Heyrovský, později pak prof. Vančura. fext 20. 2. 2013, 09:40 (UTC)

Pokud nikdo nemá námitek... fext 23. 2. 2013, 10:14 (UTC)

Google Books USA

Zdravím kolegy z Wikizdrojů. Jsem právě v New Yorku a ve volných chvílích zkouším, co všechno se dá stáhnout z amerických Google Books a co by se s tím případně dalo užitečného udělat. Prozatím:

• Stáhnul jsem na PC něco přes 20 volných knih od různých autorů (Machar, Těsnohlídek, J. V. Sládek, Josef Teige,...) ve formátu PDF, které zatím nemáme ani na WS, ani v krameriu.
• Naprostá většina těchto knih není přístupná v textové podobě - při kliknutí na "Text view" se ukazují rovněž oskenované stránky, nikoliv text, případně je několik stránek převedeno a několik dalších ne. Nenapadá mne, jak to převést na text jinak než opisováním. (Výjimky existují, ale jsou to jen výjimky).
• Ne všechno, co bylo vydané před rokem 1922, je v USA přístupné. Řada knih je nepřístupných z Evropy i z USA, a to včetně některých, které jsem kdysi přes proxy server prohlížel (pokud si dobře pamatuji), např. Batovcův ("Batevcův") místopis z r. 1907.
• Nejlepší, co by se podle mne dalo udělat, je, nahrát příslušné soubory na commons a odkázat na ně z autorské stránky (viz Peklo od Josefa Karla Šlejhara - udělal jsem na zkoušku). Pro čtenáře to nebude kdovíjak pohodlné, nicméně pokud a dokud nebude jiná možnost (převod do textu nebo Kramerius), je to lepší než nic.
• V NY budu ještě zítra a pozítří (odlétám 31. prosince ráno) a nechci ztrácet čas věcmi, které mohu udělat i po návratu (zejména nahráváním souborů na commons a odkazováním na ně). Na druhou stranu, ve zbylém čase se ještě mohu pokusit stáhnout knihy nebo udělat jiné věci, což naopak nelze snadno udělat z Evropy. Má někdo konkrétní představu / zájem / požadavek, kterou knihu bych měl stáhnout a zpřístupnit? Pokud ano, dejte mi vědět (nejlépe vložením přímého odkazu do této diskuse) - jinak stáhnu ještě pár dalších prací zcela podle vlastního výběru a někdy v lednu to začnu nahrávat a zpracovávat podobným stylem jako Šlejharovo Peklo. Opakuji, že ne vše s datem vydání do r. 1922 lze odsud otevřít - pokus ale nic nestojí.

Tolik ode mne zatím vše - dejte vědět, máte-li na to nějaký názor. Přeji všem úspěšný zbytek roku a hodně zdaru do toho nového. --Sapfan (diskuse) 28. 12. 2012, 21:49 (UTC)

Jen na okraj: nemám nic proti tomu, když si bude někdo dělat práci s přepisem ap. Ale od Machara je na Wikilivres celá spousta děl už ve wikizdrojové podobě. -jkbx- (diskuse) 28. 12. 2012, 21:52 (UTC) (užívám jiné konto, jsem ve Vídni)

Mohu to projet OCR, ve kterém je vícestránkové PDF dokonce základní vstupní formát. Není třeba to, co nahonem stahuješ z Google Books v USA, přístupné na archive.org, kde to bývá i ve více formátech? Některé tam přístupné knihy totiž zjevně (podle první strany) pocházejí z Google Books. --Milda (diskuse) 28. 12. 2012, 22:08 (UTC)

Díky za rychlou odpověď. Machara na Wikilivres jsem si všiml, je ho tam hodně (gratuluji týmu Wikilivres!), na Google jsem našel navíc např. Konfesse literáta ( http://books.google.com/books?id=3LopAAAAYAAJ ) a pár dalších drobností. Ale souhlasím, že zrovna od něj toho už moc chybět nebude. Pokud jde o archive.org - část souborů tam je, část ne (třeba zrovna ten Šlejhar tam není). Zatím jsem tak trochu střílel od boku - zadal jsem do Googlu jméno (pro mne) zajímavého autora a byl zvědavý, co vypadne. Bohužel, doposud je to hlavně literární brak pro fajnšmekry, žádné "trháky" typu Maryša, Liška Bystrouška nebo Pantáta Bezoušek. Proto ten dotaz, jestli se na něco nezaměřit přednostně. Ale jinak souhlasím s oběma komentáři - možná se ukáže, že některé soubory jsem stáhl zbytečně. Dejte mi vědět, kdyby vás napadlo něco dalšího. --Sapfan (diskuse) 29. 12. 2012, 00:05 (UTC)

Řecká abeceda.

V hesle Koprník ve XIV. dílu Ottova slovníku na str. 780 [1] se vyskytuje řecký text "Βίβλιον Νιολέον τ? Κόπερνιϰον" s mně neznámý znakem, místo kterého jsem zde napsal otazník. Netuší prosím někdo, co to je za znak? Děkuji. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 1. 2013, 17:08 (UTC)

ȣ
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 4. 1. 2013, 22:34 (UTC)

Tak to je přesně ono! Díky moc. Jan.Kamenicek (diskuse) 4. 1. 2013, 23:07 (UTC)

Z článku w:en:ȣ jsem pochopil, že z hlediska řeckého textu se nejedná o zvláštní znak, ale o ligaturu „ου“. Je tedy otázka, zda dát na vnější podobnost a nepřepsat to raději řeckými znaky. Podobně jako pokud bude kniha vytištěna fontem, který dává doprostřed velkých písmen „O“ puntík, tak tato O nebudeme přepisovat pomocí znaku „0“, nebo pokud bude psána frakturou, tak se nebudeme snažit použít Unicodové frakturové znaky určené pro matematiku. Ale to je takové puntičkaření, hádat se o to nehodlám.--Tchoř (diskuse) 6. 1. 2013, 22:59 (UTC)

Dal bych přednost použít toho znaku, není to jen náhrada z nouze, ale skutečný znak, který se v řeckých textech v té době používal. Jan.Kamenicek (diskuse) 6. 1. 2013, 23:03 (UTC)

Be a Wikimedia fundraising "User Experience" volunteer!

Thank you to everyone who volunteered last year on the Wikimedia fundraising 'User Experience' project. We have talked to many different people in different countries and their feedback has helped us immensely in restructuring our pages. If you haven't heard of it yet, the 'User Experience' project has the goal of understanding the donation experience in different countries (outside the USA) and enhancing the localization of our donation pages.

I am (still) searching for volunteers to spend some time on a Skype chat with me, reviewing their own country's donation pages. It will be done on a 'usability' format (I will ask you to read the text and go through the donation flow) and will be asking your feedback in the meanwhile.

The only pre-requisite is for the volunteer to actually live in the country and to have access to at least one donation method that we offer for that country (mainly credit/debit card, but also real time banking like IDEAL, E-wallets, etc...) so we can do a live test and see if the donation goes through. **All volunteers will be reimbursed of the donations that eventually succeed (and they will be very low amounts, like 1-2 dollars)**

By helping us you are actually helping thousands of people to support our mission of free knowledge across the world. If you are interested (or know of anyone who could be) please email ppena@wikimedia.org. All countries needed (excepting USA)!!

Thanks!

Pats Pena
Global Fundraising Operations Manager, Wikimedia Foundation

Sent using Global message delivery, 8. 1. 2013, 20:45 (UTC)

Jak zacházet s tištěnými periodiky?

Kolega zde založil Národní listy, ročník VII, číslo 149 a Národní listy, ročník VII, číslo 149/Feuilleton‎. Myslím si, že z hlediska navigace by bylo vhodnější mít strukturu <periodikum> [ /<ročník> [ /<číslo> [ /<článek> ] ] ], tj. v tomto případě Národní listy/ročník VII/číslo 149/Feuilleton‎ (případně Národní listy/VII/149/Feuilleton‎). Jak se k tomu stavíte?

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 10. 1. 2013, 23:11 (UTC)

Souhlasím. Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 1. 2013, 23:15 (UTC)

Postupně sem chci vložit celé číslo VII/149 a možná i VII/148. Jan.Kamenicek (diskuse) 10. 1. 2013, 23:17 (UTC)

Dívám se nyní, že způsob označování ročníků se v průběhu vydávání trochu měnil, takže asi bude lepší místo toho použít roky. Jinak pokud není proti Dannyho návrhu námitek, tak své dosud založené stránky přesunu a případně založím nějakou kostru podobnout té v archivu NK.

Současně dávám ke zvážení, co s dokumentem O brány vyšehradské, na který jsem tu narazil. Jestli to správně chápu, jde o dva na sebe navazující články v různých číslech novin. Domnívám se proto, že by měly být každý samostatně jako podstránka daného čísla s tím, že v kolonce související příp. v redakčních poznámkách by byl odkaz na ten druhý. Jinak článků z Národních listů je zde víc, které by se měly asi postupně přesunout do nového systému podstránek všechny. Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 1. 2013, 23:54 (UTC)

Dosud se různá periodika, ať to byl Lumír, Světozor, Časopis katolického duchovenstva, Zlatá Praha nebo Ženské listy, a podobně též almanachy a další sborníky děl různých autorů většinou braly pouze jako zdroj jednotlivých textů schopných samostatné existence nezávisle na zdrojovém periodiku. Jeví se mi tento způsob jako vhodnější – a o to více, když článek nebo dokonce rozsáhlejší beletristické dílo vycházely na pokračování. (To nevylučuje vytvoření obsahové stránky periodika.) Listovat periodikem stránku po stránce může čtenář v té či oné digitální knihovně, kam je zpravidla odkazováno z infoboxu.
Mohu vědět, v čem jsou pro vás zrovna čísla VII/149 a VII/148 zajímavá, že právě tahle dvě sem chcete vložit celá? --Milda (diskuse) 12. 1. 2013, 00:21 (UTC)

Netrvám na tom, jen mi Dannyho nápad přišel zajímavý. Číslo VII/149 je zajímavé tím, že jde téměř o speciál věnovaný převozu českých korunovačních klenotů z Vídně do Prahy a všeobecným oslavám s tím spojených. V tomto případě jednotlivé články dávají větší smysl v kontextu celého čísla (a v kontextu čísla předchozího, kde se již o akci také píše). No a když už jsem v tom, tak jsem si říkal, že vložím i zbytek textu, i když s převozem klenotů přímo nesouvisí, a tím číslo (případně obě čísla) zkompletuji. Jan.Kamenicek (diskuse) 12. 1. 2013, 07:54 (UTC)

Jaký je tedy závěr?

a) Zavést novou strukturu dle Dannyho návrhu. To se mi docela líbí, stránky typu Kašpar Lén by se mohly zakládat i po tom s tím, že z obsahu by se odkazovalo na různé podstránky různých vydání.

b) Jednotlivé články mít jako samostatné dokumenty. Názvy některých by pak asi potřebovaly rozlišovače (např. Telegramy Národních Listů). Tím rozlišovačem by mohlo být např. periodikum, ročník a číslo, tj. např. Telegramy Národních listů (Národní listy, VII, 149). Nevýhodou by byla ztráta navigace v rámci čísla, ale je pravda, že s výjimkou čísla VII/149 to zatím není nikde potřeba. Díval jsem se ještě na čísla VII/148 a VII/150, ale z každého z nich bych v tuto chvíli převzal asi tak tři články. Také je třeba uvážit, že některé články spolu souvisí i když vyšly v různých číslech, ovšem když půjdou dohledat jen v příslušné kategorii (např. Národní listy), tak bez jejich otevření nebude zřejmé, které vyšly první a které jsou ty navazující. V Dannyho navržené navigaci by to však bylo jasné.

Pokud bychom se však přesto rozhodli pro tuto variantu, není problém články z čísla VII/149 přesunout.

c) Ponechat relativně úplné číslo VII/149 tak, jak nyní je, jako výjimku (a případně i jiná víceméně úplná čísla, pokud by je sem někdo jiný v budoucnu vložil), a ostatní články mít jako samostatné dokumenty. Nevím ještě, jestli sem vložím z čísla VII/149 i soudničku, zvažuji, zda je na to dost zajímavá – pokud ano, tak asi jen kvůli doplnění čísla. V případě varianty c) by ale vznikl problém, protože tato soudnička je na pokračování, a nevím, jak bych v tomto případě různé systémy zkombinoval. V případě varianty a) lze vložit poznámku, že jde o pokračování z čísla X a další pokračování následuje v čísle Z a na obě čísla odkázat, např. z výrazu „pokračování“. Vkládat ji jako jeden dokument mi nepřijde vhodné, protože každé pokračování je koncipováno samostatně jak postupně soud probíhal a má svůj závěr. Ale jak říkám, nepřijde mi příliš zajímavá, takže problém by se vyřešil tím, že bych ji prostě nevložil. Jan.Kamenicek (diskuse) 15. 1. 2013, 18:33 (UTC)

Zdá se, že záležitost zaujala jen tři lidi, z nichž dva se vyslovili pro, jeden spíše proti, ostatním je to asi jedno. Jakmile na to budu mít čas, zkusím to zavést u článků zmíněného čísla VII/149 a dál uvidím, jaká bude odezva. Mám v počítači připravené ke vložení nějaké články i z předchozího a následujícího čísla, ale nechci je vkládat dřív, než se to vyjasní. Jan.Kamenicek (diskuse) 17. 1. 2013, 10:17 (UTC)

Z uvedených možností má každá nějaké výhody a nevýhody. Za podstatné považuji, aby se rozsáhlejší díla vycházející na pokračování (a tím spíš, jsou-li vnitřně členěna na kapitoly) netrhala podle čísel periodik, v nichž vyšla. Dokud jde o zpracování jen několika málo čísel a ne systematické převádění zpravodajského deníku, který obsahuje větší počet kratších článků částo bez uvedení autora a bez názvů, společně nadepsaných rubrikou, je mi víceméně jedno, který názvoslovný systém se použije. Oproti tomu typicky u literárních časopisů nebo zmíněných Ženských listů či Časopisu katolického duchovenstva, kde převažují delší podepsané pojmenované články (často na pokračování) a drobná literární díla preferuji zakládání na samostatných stránkách, jako tomu bylo dosud; i tyto časopisy mohou obsahovat rubriky s krátkými nepodepsanými nebo šifrou podepsanými zprávami, zatím ale moc nebyl zájem o jejich převádění (což nemusí platit věčně, třeba recenze děl, která na Wikizdrojích již jsou, by jistě byly žádoucí). Uvidíme, jak nám nakládání s nepodepsanými nebo šifrou podepsanými díly případně zkomplikuje chystaná novelizace autorského zákona zavádějící ochranu osiřelých děl. --Milda (diskuse) 18. 1. 2013, 07:20 (UTC)

Wolker

Štastnému děvčeti. Jsme si jisti, že nám tam nechybí t s háčkem? V titulku je uvedeno. Bohužel uvedený zdroj doma nevlastním, nemohu zkontrolovat. --Martin Kotačka (diskuse) 11. 1. 2013, 20:46 (UTC)

To jsem vkládal já, a přiznám se, že už se nepamatuji, ale spíš to vypadá na překlep. Nyní tu knihu ale nemám k dispozici, ověřím to, co nejdřív. Jan.Kamenicek (diskuse) 11. 1. 2013, 21:00 (UTC)

Báseň jsem přesunul na opravený název. Jan.Kamenicek (diskuse) 17. 1. 2013, 10:25 (UTC)

Wikimedia sites to move to primary data center in Ashburn, Virginia. Read-only mode expected.

(Apologies if this message isn't in your language.) Next week, the Wikimedia Foundation will transition its main technical operations to a new data center in Ashburn, Virginia, USA. This is intended to improve the technical performance and reliability of all Wikimedia sites, including this wiki. There will be some times when the site will be in read-only mode, and there may be full outages; the current target windows for the migration are January 22nd, 23rd and 24th, 2013, from 17:00 to 01:00 UTC (see other timezones on timeanddate.com). More information is available in the full announcement.

If you would like to stay informed of future technical upgrades, consider becoming a Tech ambassador and joining the ambassadors mailing list. You will be able to help your fellow Wikimedians have a voice in technical discussions and be notified of important decisions.

Thank you for your help and your understanding.

Guillaume Paumier, via the Global message delivery system (wrong page? You can fix it.). 19. 1. 2013, 15:08 (UTC)

Picture of the Year voting round 1 open

Dear Wikimedians,

Wikimedia Commons is happy to announce that the 2012 Picture of the Year competition is now open. We're interested in your opinion as to which images qualify to be the Picture of the Year for 2012. Voting is open to established Wikimedia users who meet the following criteria:

1. Users must have an account, at any Wikimedia project, which was registered before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000 [UTC].
2. This user account must have more than 75 edits on any single Wikimedia project before Tue, 01 Jan 2013 00:00:00 +0000 [UTC]. Please check your account eligibility at the POTY 2012 Contest Eligibility tool.
3. Users must vote with an account meeting the above requirements either on Commons or another SUL-related Wikimedia project (for other Wikimedia projects, the account must be attached to the user's Commons account through SUL).

Hundreds of images that have been rated Featured Pictures by the international Wikimedia Commons community in the past year are all entered in this competition. From professional animal and plant shots to breathtaking panoramas and skylines, restorations of historically relevant images, images portraying the world's best architecture, maps, emblems, diagrams created with the most modern technology, and impressive human portraits, Commons features pictures of all flavors.

For your convenience, we have sorted the images into topic categories. Two rounds of voting will be held: In the first round, you can vote for as many images as you like. The first round category winners and the top ten overall will then make it to the final. In the final round, when a limited number of images are left, you must decide on the one image that you want to become the Picture of the Year.

To see the candidate images just go to the POTY 2012 page on Wikimedia Commons.

Wikimedia Commons celebrates our featured images of 2012 with this contest. Your votes decide the Picture of the Year, so remember to vote in the first round by January 30, 2013.

Thanks,
the Wikimedia Commons Picture of the Year committee

This message was delivered based on m:Distribution list/Global message delivery. Translation fetched from: commons:Commons:Picture of the Year/2012/Translations/Village Pump/en -- Rillke (diskuse) 22. 1. 2013, 04:17 (UTC)

Help turn ideas into grants in the new IdeaLab

I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.

• Do you have an idea for a project to improve this community or website?
• Do you think you could complete your idea if only you had some funding?
• Do you want to help other people turn their ideas into project plans or grant proposals?

Please join us in the IdeaLab, an incubator for project ideas and Individual Engagement Grant proposals.

The Wikimedia Foundation is seeking new ideas and proposals for Individual Engagement Grants. These grants fund individuals or small groups to complete projects that help improve this community. If interested, please submit a completed proposal by February 15, 2013. Please visit https://meta.wikimedia.org/wiki/Grants:IEG for more information.

Thanks! --Siko Bouterse, Head of Individual Engagement Grants, Wikimedia Foundation 30. 1. 2013, 20:15 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Correct it here.)

Instalace rozšíření Scribunto naplánována na 18. února

Ahoj, mám tu jedno oznámení, bohužel v angličtině, snad tomu porozumíte, nemám nyní čas to překládat :( (díky za pochopení):

Wikimedia Foundation has been working on improving performance and adding features to template pages within MediaWiki. As a result of this WMF developed a new Scribunto extension for MediaWiki which enables Lua scripting language for templates. The developers are confident about the extension's maturity and it was decided that Scribunto is going to be deployed to this wiki in the first batch. The deployment will begin on February 18 and will simply add a feature. Please be so kind and spread the word about the deployment on your wiki. If you are interested in converting current templates to Lua, please see more information and submit your feedback to Lua page on Meta. Regards, Kozuch (diskuse) 13. 2. 2013, 18:17 (UTC)

Please comment on Individual Engagement Grant proposals until February 21

I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.

The Wikimedia Foundation is considering Individual Engagement Grant proposals from community members. Please join the discussion and share your thoughts about these ideas, until February 21. The following proposal may be of particular relevance for this Wikimedia project:

• Grants:IEG/Elaborate Wikisource strategic vision (10000 EUR)

Thanks! --Siko Bouterse, Head of Individual Engagement Grants, Wikimedia Foundation 20. 2. 2013, 01:00 (UTC) Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Correct it here.)

Změna licence

Nakolik chtějí Wikizdroje tolerovat změnu licence na CC jako bylo provedeno zde (poté co tam PD visela už celý rok)? -jkb- 21. 2. 2013, 11:55 (UTC)

Silesiana jsem požádal emailem já, aby to změnil z PD (anžto víme, že u nás "neplatí"), ovšem na CC0. Proč to změnil na BY-SA, netuším, to je spíš otázka na něj.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 21. 2. 2013, 12:02 (UTC)

CC0 by byla v pořádku, vlastně je to PD jiným označením, kdežto ostatní CC- jsou oproti PD zhoršením. ××××

Omlouvám se, v licencích se nevyznám, CC0 jsem neznal, tak jsem tam dal tu nejrozšířenější Creative Commons. --Silesianus (diskuse) 23. 2. 2013, 09:58 (UTC)

Nic se neděje, hlavně, že se to vysvětlilo. Díky za opravu.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 23. 2. 2013, 10:06 (UTC)

Odebrání správcovských práv

Dobrý den, při zkoumání sesterských projektů jsem narazil na jednu zvláštnost ohledně správců. Většina projektů (Wikislovník, Wikiknihy, Wikipedie a Wikicitáty) mají někde větičku, že správcovská práva mohou být odebrána při půlroční neaktivitě. Výjimku jsou pouze tři projekty: Wikiverzita, Wikizdroje a Wikizprávy. Máte zde pro to nějaký zvláštní důvod? Nebo ukryté někde jinde? Sikky (diskuse) 20. 3. 2013, 19:01 (UTC)

Dobrý den. My jsme to tu jednou už probírali a zdá se, že jsme to zapomněli zanést, nebo jsme to zanesli někam, kde to není k nalezení. Díky za upozornění. Podívám se po tom a kdyžtak to doplním.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 20. 3. 2013, 19:22 (UTC)

Tak zanesli, ale aspoň jste tím ukázal(a) na jiný problém, a to nesrovnalost ve stránkách uživatelských skupin. Dám to do konce týdne do pořádku. Každopádně díky za postřeh. Mimochodem, chystáte se kandidovat?
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 20. 3. 2013, 19:25 (UTC)

Funkčnost odkazu "Náhodné dílo"

Zdravím kolegy. Před delší dobou jsem si všiml zvláštní funkčnosti odkazu "Náhodné dílo": Při opakovaném klikání většinou vycházejí stránky literárních děl, občas i autorů, ale nikdy ne stránky s lomítkem (např. Havran a jiné básně/Ticho). Znamená to, že čtenář náhodně hledající se nikdy neproklikne na báseň či povídku zařazenou do sbírky ani na heslo v Ottově slovníku naučném, a protože textů "bez lomítka" je menšina, o to víc se zobrazí autorských stránek. Je to záměr nebo chyba? Když jsem např. zkusil opakovaně vkládat do prohlížeče odkaz http://cs.wikisource.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:N%C3%A1hodn%C3%A1_str%C3%A1nka (zkopírováno a zkráceno z odkazu "Náhodný autor"), byl výběr podstatně širší (především stránky s lomítkem, ale nejen; autoři též, ale silně v menšině). Doporučuji zkusit cca 10 - 15x oběma způsoby a porovnat. Čemu byste jako čtenáři dali přednost? (Pokud jsem přehlédl nějakou starší diskusi na toto téma, omlouvám se.) --Sapfan (diskuse) 26. 3. 2013, 19:14 (UTC)

Jak praví odkaz, jde o náhodné dílo, ergo tím je myšleno dílo jako celek, nikoliv jeho část. Kdysi jsem to tak změnil na základě nějaké diskuse, ale kde a s kým se vedla, už si nepamatuji. Je otázkou, zda to tedy mít takto či i s využitím podstránek - pak by ovšem stálo za zvážení přejmenování na něco výstižnějšího. Osobně bych se ovšem klonil k tomu, aby se po dokončení restrukturalizace Wikizdrojů s novým katetgorizačním systémem tyto náhodové odkazy odebraly a nahradily odkazy na kořenové kategorie děl a autorů, které mi přijdou mnohem užitečnější.
Jinak pro úplnost: autoři tam vyskakovat nemají, je to (hlášená) chyba.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 26. 3. 2013, 19:24 (UTC)

Ahoj Danny, díky za rychlou odpověď. "Náhodné dílo" je podle mne pomůcka pro čtenáře, který nehledá nic konkrétního, vlastně ani neví, co může hledat a jak, chce si udělat představu o Wikizdrojích (nebo si jen "něco" přečíst) a nechce trávit čas a napínat mozek hledáním. Takže odkaz na kořenovou kategorii (myšleno např. Kategorie:(vše)?) podle mne není optimální, protože příliš nutí návštěvníka k přemýšlení. Naopak odkaz přímo na jednotlivé "drobné celé dílo" (třeba básničku ze sbírky) nebo část něčeho většího by jeho požadavek podle mne uspokojil, a ukázal mu při opakovaném klikání celou šíři publikovaných textů. Současná logika naopak silně zviditelňuje překlady cizích básní a autorské stránky na úkor všeho ostatního.
Ostatní projekty s tím, jak je vidět, rovněž zápasí - např. na německých WS se po kliknutí na de:Spezial:Zufällige Seite nadměrně ukazují jednotlivé oskenované stránky, což podle mne nikoho nezajímá a čtenáře spíš odrazuje. V tomhle ohledu je funkčnost na cs.ws lepší (nebo možná jen máme méně podobného balastu). Přesto si myslím, že zahrnout podstránky (třeba s titulkem "Náhodný text") by bylo lepší než současný stav, a podstatně lepší než odkazování na kategorie. Ale klidně se nechám přesvědčit o opaku. Díky, --Sapfan (diskuse) 26. 3. 2013, 20:01 (UTC)

Snad bych se přiklonil k ukázání i částí děl, tedy s lomítkem: sice se tam objeví občas pětiřádková básnička nebo třiřádkové heslo z Otty, ale čtenář se tak doví, že tu máme i takové stránky, ne jen romány a dlouhé kroniky (a ty mu snad naskočí, když si klikne podruhé). -jkb- 26. 3. 2013, 21:01 (UTC)

Zase na druhou stranu, aby čtenář brzy nezískal dojem, že tu je jen ten Otta. ;-) --Reaperman (diskuse) 29. 3. 2013, 21:53 (UTC)

Pravda. Pro ten případ vhodno vytvořit sitenotice jako "máme i jiné" ... :D -jkb- 29. 3. 2013, 22:27 (UTC)

Ottu bych nepřeceňoval. V současnosti je od něj na WS asi 2000 hesel, a i kdyby rostl rychleji než všechno ostatní (což je v současnosti pravda), stejně ještě dlouho bude v menšině (komunita vygeneruje 1000 stránek cca každé 4 měsíce, takže i kdyby od teď všichni vkládali jen Ottu, tak se na 50 % dostane asi za 5 let). Kdysi vyskakovala při delším klikání nadprůměrně často Čtyřverší Omara Chajjáma (770 ks), a kdo ví, jaký typ díla bude "hitem" za pár měsíců. V každém případě si myslím, že zařazení podstránek do náhodného výběru by při současném obsahu serveru předvedlo návštěvníkovi zajímavější výběr než co vidí teď. Ale je to samozřejmě věc názoru - není nad to, vyzkoušet si oboje na cca 10-15 pokusech. --Sapfan (diskuse) 29. 3. 2013, 22:56 (UTC)

CandalBot

Bylo by prosím možné zabránit tomuto robotu v opakovaném přidávání chybné interwiki? --Shlomo (diskuse) 28. 3. 2013, 00:10 (UTC)

Robot za nic nemůže, když to někdo někde špatně nastaví. Smazal jsem interwiki i na de, takže by to mělo být ok. -jkb- 28. 3. 2013, 08:57 (UTC)

Odkazy na služby DNS atd.

Patička stránky příspěvky uživatele (např. zde) obsahuje i odkazy, které nemají moc smyslu - tak např. pro informaci WHOIS/DNS v řádce IP Info je nutno se registrovat. Jistě existuje nějaká česká služba, kde je možno zjistit příslušné přímo. A co tak dát tam něco jako GEO-IP? -jkb- 8. 4. 2013, 09:34 (UTC)

O české službě, která by poskytovala globální vyhledávání, bohužel nevím. Ale je fakt, že by se ty odkazy mohly/měly nějak aktualizovat. Současná verze je prakticky pět let stará a neaktualizovaná. Pamatuji, že DNSstuff bývalo volně přístupné. Tož hledejme nástroje, které tam poskytnout. GeoIP jsem nějaké někde zaregistroval, až ho vyštrachám, tak ho tam přidám. Psal jsi "např." - které další odkazy bys vyměnil nebo jsou nefunkční?
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 8. 4. 2013, 09:58 (UTC)

dewiki užívá pro WHOIS tento link (jsou i lepší), pro GeoIP pak toto, což slouží dobře. -jkb- 8. 4. 2013, 10:34 (UTC)

P.S. No všim jsem si toho u WHOIS; není mi jasné, jakou zvláštní roli tam hrají všechny ty odkazy pro Evropu, Asii ap., které vlastně ani nic dalšího asi neukáží. -jkb- 8. 4. 2013, 10:36 (UTC)

Šířka pro třídu proza

Navrhuji, aby se implicitně omezila maximální šířka obsahu v třídě proza, a to zejména kvůli lepší čitelnosti souvislých textů (zejména na širokých displejích se text na 100 % šířky monitoru čte ne zrovna dobře). Osobně už mám nějakou dobu pro sebe nastavenou šířku 40em, ale dle mého názoru by bylo možné jít klidně až na 35em. --Reaperman (diskuse) 10. 4. 2013, 22:26 (UTC)

Request for comment on inactive administrators

(Please consider translating this message for the benefit of your fellow Wikimedians. Please also consider translating the proposal.)

Read this message in English / Lleer esti mensaxe n'asturianu / বাংলায় এই বার্তাটি পড়ুন / Llegiu aquest missatge en català / Læs denne besked på dansk / Lies diese Nachricht auf Deutsch / Leś cal mesag' chè in Emiliàn / Leer este mensaje en español / Lue tämä viesti suomeksi / Lire ce message en français / Ler esta mensaxe en galego / हिन्दी / Pročitajte ovu poruku na hrvatskom / Baca pesan ini dalam Bahasa Indonesia / Leggi questo messaggio in italiano / ಈ ಸಂದೇಶವನ್ನು ಕನ್ನಡದಲ್ಲಿ ಓದಿ / Aqra dan il-messaġġ bil-Malti / norsk (bokmål) / Lees dit bericht in het Nederlands / Przeczytaj tę wiadomość po polsku / Citiți acest mesaj în română / Прочитать это сообщение на русском / Farriintaan ku aqri Af-Soomaali / Pročitaj ovu poruku na srpskom (Прочитај ову поруку на српском) / อ่านข้อความนี้ในภาษาไทย / Прочитати це повідомлення українською мовою / Đọc thông báo bằng tiếng Việt / 使用中文阅读本信息。

Hello!

There is a new request for comment on Meta-Wiki concerning the removal of administrative rights from long-term inactive Wikimedians. Generally, this proposal from stewards would apply to wikis without an administrators' review process.

We are also compiling a list of projects with procedures for removing inactive administrators on the talk page of the request for comment. Feel free to add your project(s) to the list if you have a policy on administrator inactivity.

All input is appreciated. The discussion may close as soon as 21 May 2013 (2013-05-21), but this will be extended if needed.

Thanks, Billinghurst (thanks to all the translators!) 24. 4. 2013, 04:28 (UTC)

Distributed via Global message delivery (Wrong page? You can fix it.)

Wikisource vision development: News April 2013

I apologize if this message is not in your language. Please help translate it.

Dear Wikisourcerors, it has been almost a month since we have started with the Elaborate Wikisource strategic vision grant and we would like to share some news with you:

• The Wikisource vision development pages are open to discussion. Specially important: what do you think of creating together an international Wikisource User Group?
• In case some Wikisources want to use Wikidata to store book metadata and share it with Commons, we have started Wikidata:Books task force to decide which properties are needed. We think it's very important to discuss book metadata there, both for Wikisource and for all other projects.
• We also started some relevant Requests for Comments for Wikisource:
  • Interproject links interface: how can we improve sister projects visibility?
  • Musical score transcription project proposal: now that Extension:Score allows musical scores both in Wikipedia and in Wikisource (example 1, example 2), we need to define where we want music sheets to be hosted.
• We are following and promoting a Google Summer of Code project for Wikisource: Improve support for book structures. We are also helping to convert the UploadWizard customisation for books proposal into another GSoC.
• First contacts have been initiated with Open Library, Internet Archive and Open Knowledge Foundation for possible partnerships. Please check out this page.

And that's it for now! During the month of May, we (Aubrey and Micru) would like to organize at least one Skype or Google Hangout meeting for the users of each one of the 10 biggest wikisources plus another one or two for the other languages (depending on interest). We want to know your opinion on what Wikisource should become in the next years.

Thanks! --Micru and Aubrey 27. 4. 2013, 00:55 (UTC)

Distributed via Global message delivery. (Wrong page? Correct it here.)

[en] Change to wiki account system and account renaming

Some accounts will soon be renamed due to a technical change that the developer team at Wikimedia are making. More details on Meta.

(Distributed via global message delivery 30. 4. 2013, 03:26 (UTC). Wrong page? Correct it here.)

O to šlo - seberou byrokratům právo přejmenovávat účty, bude se dít centrálně. -jkb- 30. 4. 2013, 08:47 (UTC)

[en] Change to section edit links

The default position of the "edit" link in page section headers is going to change soon. The "edit" link will be positioned adjacent to the page header text rather than floating opposite it.

Section edit links will be to the immediate right of section titles, instead of on the far right. If you're an editor of one of the wikis which already implemented this change, nothing will substantially change for you; however, scripts and gadgets depending on the previous implementation of section edit links will have to be adjusted to continue working; however, nothing else should break even if they are not updated in time.

Detailed information and a timeline is available on meta.

Ideas to do this all the way to 2009 at least. It is often difficult to track which of several potential section edit links on the far right is associated with the correct section, and many readers and anonymous or new editors may even be failing to notice section edit links at all, since they read section titles, which are far away from the links.

(Distributed via global message delivery 30. 4. 2013, 18:16 (UTC). Wrong page? Correct it here.)