Vybouřené smutky/Žluté květy

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Přejít na: navigace, hledání
Vybouřené smutky
Antonín Sova
◄ Agonie Žluté květy Meditace ►

Role smrti ve tmách žloutnou,
kraj se chvěje smutků loutnou.
Kdosi šel a utrh’ květ,
tisk’ jej na horečný ret.

Starci ještě na mezích
víno pijí po doušcích,
měsíc sklouzá po jich vlasu,
v prsů svislém svadlém masu.

Ještě chvíli posedět -
na něco se zahledět -
ještě se jim v pole nechce.
Žluté květy šumí lehce. -

Nechce se jim umřít. Nechce.