V přírodě/LXVIII.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| V přírodě Vítězslav Hálek |
||
| ◄ LXVII. | LXVIII. | LXIX. ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | LXVIII. |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Vítězslav Hálek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | [1] |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Až, člověče, je sotva chápu
ty bludy tvoje všeliké,
a přec nemohu srdcem od nich,
že jsou tak příliš veliké.
A bývá mně až k pláči trudno,
zřít od věků tě na scestí,
a přece jest mně na útěchu,
žes velký jen v svém neštěstí.
A bývá mně až k hněvu žalno,
žes v bludu svém tak trvalý,
a přec bych zas tě k srdci tisknul,
vždyť to ti právě vyrvali.
Však jedno přec ti musím říci:
ne z nebes bloudils dopustu;
hleď, každý den vychází slunce
a chce ti svítit na cestu.
