V přírodě/LXIX.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| V přírodě Vítězslav Hálek |
||
| ◄ LXVIII. | LXIX. | LXX. ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | LXIX. |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Vítězslav Hálek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | [1] |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Matičko má, tys hněvala se,
že nejsem v kněžském oděvu,
a já jsem přece stal se knězem,
ne kázáním, víc po zpěvu.
Však bible má je kniha stará,
ač nový na ní každý list,
a zem a nebe - to v ní jedno,
a blažen, kdo v ní umí číst.
U nás má srdce první slovo
a mluvu s ptáčat mládeží,
a ty co vyřknou, to mně pravdou,
aniž bych šel s ní k papeži.
O pekle ničeho jsem nečet',
leč o šotcích a diblíku,
že svět je při nich plný jara,
a jaro plné slavíků.
Že při nich tváře, oči, ústa
tak milá - zrovna zulíbat,
a jen kdo neví, nač to všechno,
ten odsouzen je v celibát.
