V přírodě/LXI.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| V přírodě Vítězslav Hálek |
||
| ◄ LX. | LXI. | LXII. ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | LXI. |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Vítězslav Hálek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | [1] |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
To v háji bylo vavřínovém:
háj dýchal nesmrtelný sen,
a chvílemi zas šuměl slovem,
jež dělí spoustu v noc a den.
A v háje pološerém stínu,
tam kráčí Sláva s velebou,
šat na těle má cherubinů,
a věčnou hvězdu nad sebou.
Tam větve kropí, hlídá v stesku,
než hvězda plá jen do pola,
když ale uzrá v plném lesku:
to hlasně hájem provolá.
Tu každý list u blahém hnutí
sám sebou prchá zápasem,
chce ve věnci být, v obejmutí,
a háj se chvěje úžasem.
Teď právě kroky zastavila:
les mlčí němý dokola,
zář nad ní ve hvězdu se slila -
čí asi jmeno provolá?
