Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/267

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Sarkany naléhal ve věci té na Toronthala tónem tak velitelským, že se tento odhodlal konečně k činu a dal vzkázati 16. srpna Savě, že hodlá s ní mluviti ještě večer téhož dne. Poněvadž dal sděliti jí též, že Sarkany přál si býti přítomen rozmluvě té, očekával, že žádost jeho odmítne.

Nestalo se však tak. Sava odpověděla, že učiní, jak si on přeje.

Večer očekávali Silas Toronthal a Sarkany netrpělivě Savu ve velkém salonu. První byl odhodlán, že nebude dbáti námitek Saviných, maje nad ní moc, kterouž mu propůjčovalo právo otcovské. Druhý chtěl pak ovládati sebe úplně, poslouchati spíše nežli mluviti a proniknouti takto, možno-li, tajné myšlenky dívčiny. Obával se stále, že snad jest zpravena o jistých věcech více, nežli se zdálo.

Sava vstoupila do salonu v určitou hodinu. Sarkany povstal, jakmile se objevila, avšak dívka na pozdrav jeho odvětila jen tím, že sklonila hlavu. Zdálo se, že jej nevidí nebo spíše, že si jej nepřeje viděti.

Na pokyn Silasa Toronthala Sava usedla. Na to, zdajíc se ve svém smutečním šatě ještě bledší, očekávala chladně, až bankéř promluví.

„Savo,“ pravil Silas Toronthal, „měl jsem ohled ke tvému žalu, který způsobila ti smrt matčina, a nerušil jsem tvojí samoty. Avšak následkem trudné té události jest nutno konečně promluviti s tebou o jistých záležitostech peněžních! … Ač nejsi ještě plnoletou, jest lépe, zvíš-li hned, co tobě náleží z dědictví!…“

„Nejedná-li se o nic jiného nežli o obnos ten,“ odvětila Sava, „bylo by zbytečno o tom hovořiti. Nečiním nároků na dědictví toto.“

Sarkany učinil pohyb, jenž mohl značiti náhlé zklamání, avšak snad i překvapení a znepokojení.

„Myslím, Savo,“ odvětil dívce Silas Toronthal, „že neznáš ani dosah svých slov. Chceš-li tomu či nikoli, jsi dědičkou paní Toronthalové, matky své, a dle zákona budu povinen složiti tobě účty, až staneš se plnoletou.“

„Avšak jen, nevzdám-li se dědictví toho!“ Odpověděla klidně dívka.

„Proč chceš se ho vzdáti?“

„Poněvadž nepochybně nemám na ně žádného práva!“

Bankéř vztyčil se ve svém křesle. Neočekával nikdy takové odpovědi.

Sarkany nepromluvil slova. Dle jeho mínění měla Sava jakýsi plán i snažil se záměry její prohlédnouti neb uhodnouti.