Sluncem a stínem/Do dáli, do daleka
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Sluncem a stínem Josef Václav Sládek |
||
| ◄ Jak slunce na ladech | Do dáli, do daleka | Když tichá noc se na zem sklání ► |
Do dáli, do daleka
mne dnes to volá zas —
tam někdo na mne čeká
tak dlouhý, dlouhý čas.
Kdys v noci v širém moři,
jak měsíc v něm se lesk,
já zřel dvě tmavé oči
a slyšel tichý stesk.
Pojď k nám! — to šumí z moře;
já řekl: Ještě ne —
a jako přízrak zniklo
to v hloubi bezedné.
Má loď, ta jela dále,
já šťastně přistál v břeh,
já zapomněl těch očí
ve mnohých, blahých dnech…
— Dnes, jako v moři, blýská
se mhou měsíčný jas —
a z daleka to stýská
a volá mne to zas.
