Sluncem a stínem/Buď vítáno mi nastokrát
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Sluncem a stínem Josef Václav Sládek |
||
| ◄ Zas květy pučí na stromech | Buď vítáno mi nastokrát | Na prsou svých nech snít mne zas ► |
Buď vítáno mi nastokrát,
ty mojí duše jitro, —
tak dlouho práh jsem po tobě,
až svitlo jsi v mé nitro!
Mé hvězdy jedna po druhé
mi zacházely zvolna
a zbyla jen ta vzpomínka,
tak bolná, ach tak bolná!
Já v žádný den už nevěřil,
tak nebe bylo stměno,
tu vzešlas ty, má denice,
má duše ty, — má ženo!
