Selské písně a české znělky/XIII.

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny

Přejít na: navigace, hledání
Selské písně a české znělky
Josef Václav Sládek
◄ XII. XIII. XIV. ►

    Však nevládnou jen bozi hromu klínem —
jak v kabátě tu stojí nuzně tkaném,
muž prostý, drsný, též je hromu pánem,
jenž od země můž´ válčit s nebes týnem.

    Vždy sluha králův, velkých jsa jen stínem,
znak slávy měl na čele rozoraném,
jenž nestřen Caesarem ni Tamerlánem,[1]
a „In hoc signo!“[2] věřil s Konstantýnem.

    On vítězí mlatem revoluce,
jež modly staví, kde se model sprostí, —
ten země titán uvolní si ruce
svým tuřím čelem božským poctivostí!
Ať bozi nevěří, víť Atlas přeci,
že nebe chví se mu na drsné pleci!

  1. Tamerlán — mongolský dobyvatel (1336–1405)
  2. In hoc signo (…vinces!) — V tomto znamení (zvítězíš!) jsou slova, která se podle křesťanské legendy zjevila na nebi kolem ohnivého kříže Konstantinovi (kolem 280–337), budoucímu císaři římskému a byzantskému, když r. 312 bojoval u Říma rozhodnou bitvu se svým spoluvládcem Maxentiem.