Lyrika lásky a života/O zakleté myšlence
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Lyrika lásky a života Antonín Sova |
||
| ◄ Tři panny | O zakleté myšlence | Romance o ženách ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | O zakleté myšlence |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Antonín Sova |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | SOVA, Antonín. Lyrika lásky a života. Praha: Dr. Ot. Štorch-Marien, 1922. Aventium, sv. 51, s.115. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
A bylo bezvětří… My ani nepluli,
hořely obzory a lesy kolem moře,
a plachty svěšeny se vanem nevzduly,
pod tichem nesmírným vše snilo na prostoře.
Kouzelných ptáků zpěv a štěbot z hájů zněl
a víly koupaly se vynořené v půli,
to kraj byl z pohádky, jenž tolik zlata schvěl
do vížek, hradních zdí a chrámů do kopulí.
Mou duší provál jih, pohádka byla v ní,
a vděční časové, tak slunní, pradávní,
a stromy jablky zlatými přetížené,
pták zpíval duhový, stín pod ním míjivý,
princezna čekala již, oči uslzené,
a rychle unést ji, čas byl tak příznivý.
