Immortelly/V kraj zasmušilý, mlhou sšedivělý
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Immortelly Irma Geisslová |
||
| ◄ Matičko, to ví pánbůh sám | V kraj zasmušilý, mlhou sšedivělý | Matičko má, matičko má ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | V kraj zasmušilý, mlhou sšedivělý |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Irma Geisslová |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Immortelly. Básně Irmy Geisslovy. Praha: Grégr a Dattel, 1879. s. 24. |
| Vydáno: | 1879 |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
V kraj zasmušilý, mlhou sšedivělý,
se od severu ostré větry ženou,
a zaskučivše plání zasněženou,
v skal ukryly se zášer osamělý —
Ó kterak toužím s větru dechem splynout
a odletět v zem želané své vlasti,
tam na hřbitov, jejž žluté kryje chrastí,
a podál hrobu tvého, matko, zhynout.
* * *
Jen jednou ještě na tom tichém hrobě
kéž spočinu, než morana mne schvátí,
tam zašlé ráje vzpomínkou se vrátí,
den vzplane opět v lebky ztmělé kobě.
A splní-li čas touhu dlouhých roků,
snad uzdraví se chorá moje duše,
a nebo — jako bleskem polní hruše
tou prudkou slastí život stane v kroku.