Bajky Lafonténovy/Nemocný lev a liška

Král zvířat lev ochuravěl ve svém doupěti, tak že nemohl vycházeti a ulovit si, co k živobytí potřeboval. I dal rozhlásiti mezi svými poddanými, aby každý druh zvířat a každý stav vyslal k němu posly na návštěvu, i sliboval všem poslům i průvodčím jich, že jim nijak nebude ublíženo, a že jim volno bude bez pohromy odejíti. Na toto vyzvání lvovo dostavili se poslové zvířat se všech stran říše, jen lišky zůstaly doma, a jedna z nich takto se prohlásila: „Viděla jsem v měkkém písku stopy zvířat, jež šla k nemocnému lvu poklonit se mu; všecky tyto stopy bez výjimky měly směr ke skrýši lvově, ani jedna ale nesvědčila o cestě nazpět. To budiž nám výstrahou, a Jeho Veličenstvo král lev musí nám odpustit, že k němu nejdeme, a že neužíváme jeho slibu. Věřím mu sice, avšak vidím, že veškery stopy vedou do skrýše lvovy, nižádná ale ze skrýše ven.“