Bajky Lafonténovy/Dva kohouti
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Bajky Lafonténovy Jean de La Fontaine |
||
| ◄ Lví sídlo | Dva kohouti | Volavka ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Dva kohouti |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Jean de La Fontaine |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | Les Deux Coqs |
| Zdroj: | Bajky Lafonténovy. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1875. s. 76–77. |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | Emil Herrmann |
| Licence překlad: | PD-old-70 |
| Související: | |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Dva kohouti žili co sousedé v míru. Tu přišla slepice a roznítila mezi nimi válku. Zahořeliť oba láskou k ní, a každý chtěl ji míti. Dlouhý čas trval krutý boj, jehož hluk rozléhal se po dědině. Se všech stran se sběhla drůbež na podívanou. Konečně boj rozhodnut, a poražený kohout uprchl daleko, aby skryl svou hanbu. Pomsty žádost vřela v něm a byla vždy více rozněcována pohledem na šťastného soka, jenž se slepicemi z vítězství svého se radoval. I umínil si, že napraví svou porážku, brousil si zobák i drápy a cvičil se v boji proti větru.
Však nebylo mu pomsty třeba. Vítěz kohout opojen svým štěstím na střeše opěval svou slávu. Tu spatřil jej sup a střelhbitě na něj se vrhnuv učinil konec jeho chvalozpěvu.
Soupeř jeho navrátil se ku slepici a žil s ní v klidu těše se láskou její.
Vrtkavo jest štěstí; dnes tě povznáší na výši závratnou, zítra pak tě vrhá do propasti bezedné.
