Básně z roku 1865, svazek I./XII.

Ty’s ukrutnější nežli bandita;
vždyť vraždit můžeš ode dne mne ke dnu,
má všecka krev již pro tě vylita,
a divno mi, že ještě v tváři blednu.
Ach, nebudiž tak krutě zaryta.
Zde vezmi juž — já sám ti dýku zvednu,
mám umírání toho do syta;
na místě tisíc smrtí dej mi jednu!