záležitostech příslušnosti. (S. s. 15. bř. 1888, č. 890., Budv. č. 3990.)
§. 1. Konskripce jest sčítání lidu vůbec a spůsobilosti jednotlivých zvlášť vzhledem k tomu, aby vojsko v plném počtu udrženo bylo, aniž by tím stavu vydělávajícímu se uškodilo.
§. 3. Obyvatelstvo čítá se dle domů pomocí číslování.
§. 4. Lidé v jednom domě bydlící sepisují se na zvláštních k tomu určených arších. Z toho počtu jest vyloučeno pouze vojsko v měsíčních tabelách pluků, praporův a sborů zanešené. Tato výjimka jest pouze osobní; ženy, děti, služebné a t. d. musí do archu zanešeny, číslicí v rubrice poznamenány a při tom ve kvalifikační rubrice poznačeny býti k. př. choť hejtmana N. N. Totéž se děje se ženami a dětmi vojínů.
Osoby stavu vojenského, k nikterému pluku, praporu nebo sboru nepatřící jako jsou generálové, kteří nejsou majitelé pluku, místní personál, patentální invalidé a t. d. zanášejí se i s dětmi jako ostatní osoby do archů konskripčních.
§. 6. Jména obyvatelů. Křestní a vlastní jména obyvatelů zapisují se tak, jak v jazyku zemském psány jsou.
Vdova budiž poznamenána jménem zemřelého chotě a dětí z různých manželstev pocházející, jménem vlastního otce.
Nemanželské dítky zanášejí se do konskripčního archu matky vlastním jménem v rejstříku křestním zanešeným.
Nalezenec obdrží jméno od pěstounů jemu dané a zapíše se do archu pěstounů.