než soupeř jeho v Italii své hluboké a důmyslné práce, které vesměs přispívaly k upevnění sporné theorie (o pohybu země a poměrné nehybnosti slunce uprostřed drah planetárních) na základech nezvratných. Tento podivuhodný muž hlubokého důmyslu a statečného srdce, ačkoli musil chleba si dobývati, hleděl ustavičně řešiti veliké záhady o stavbě všehomíra a sledoval svůj cíl přes neštěstí, která jej stihla. Jsa žákem Moestlinovým a Braheovým oddal se vášnivě geometrickému studiu pohybů planetárních. Zvolil si za předmět studií dráhu oběžnice Marsa, a jsa přesvědčen, jako byli přesvědčení jiní až dotud, že pohyby nebeské musejí se díti v kruhu, strávil devět let tím, že hleděl nakresliti kruh běhu Marsova,[1] aniž mohl kdy toho dovésti. Světy se nepohybují v kruzích, nýbrž v ellipsách. Teprve po sedmnáctiletých studiích našel své tři nesmrtelné zákony, z nichžto oba nejdůležitější doplňovaly znamenitě dílo Koprníkovo: 1. oběžnice se pohybují v ellipsách,
- ↑ Rhæticus nás zpravuje, že rovněž Marsem Koprník dospěl nejsilnějších indukcí na prospěch pravé soustavy, srovnávaje jeho zdánlivé průměry a nesmírné rozdíly mezi jeho vzdálenostmi k zemi. Toť planeta, která asi prokáže nesmírnou službu vědění obyvatelů pozemských. Ovšem s jiné stránky Mars (bůh války) měl dosti neblahý vliv na lidstvo, jelikož válka ničí průměrem 40 milionů lidí každé století. Moderní planeta nahradí snad křivdy starověkého božstva krve.
