Stránka:BEZDĚKA, František Serafinský, ed. Biblí svaté, čili, Písma svatého Starého i Nového zákona Božího - 1862 - 1865 - 1.djvu/572

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka nebyla zkontrolována
Kniha Tobiášova.

V knize této předkládá se na Tobiášovi ušlechtilý příklad pobožnosti, kteréž on i v útrpných i libých věcech jakož k Bohu tak i k svým bližním dokazoval, a jak zármutky mnohými, když mu statek odjat a sám zajat byl, i oslepl, jsa zkušen, zase od Boha potěšen, maje sobě zrak navrácený, a vida jakož syna, když s nevěstou přišel, tak potom i hojnou rodinu jejich; jimž všechněm, umříti maje, požehnal i radu užitečnou podlé učení sv. proroků předložil.


Hlava 1.

Tobiáš 1) skutků dobrých pilen byl; 2) modlářstvím ani v maličkosti své se neposkvrňoval, ale Pána Boha podlé nařízení jeho ctil; 3) manželku sobě pojal; 4) do Assyrie zajat jsa, a) na Pána Boha pamatoval, b) u Salmanasara milost měl; 5) Gabelovi v Ragesu peníze schovati dal; 6) za kralování Sennacheribova nuzným dobře činil; 7) u krále jsa obžalován, utíkáti musil, 8) po jehožto zamordování zase do Ninive ku svým se navrátil.


1 Tobiáš z pokolení a z města Neftalim, kteréžto jest na svrchní krajině galilejské nad Naassonem za cestou, kteráž vedena západ slunce, na levé straně majíc město Sefet. 2 Když byl jat Tobiáš za za dnův Salmanasara krále assyrského a veden do vězení, jsa u vězení, však proto cest i pravdy neopustil; 3 tak že všecko, což míti mohl, na každý den uděloval bratřím spolujatým ze svého pokolení. 4 A jakkoli z pokolení Neftalimova všech nejmladší byl, však proto nic dětinského nečinil v skutku. 5 Nebo tehdáž, když všickni chodili, aby se klaněli telatům zlatým, jež byl Jeroboam král israelský udělal, on Tobiáš sám toliko varoval se tovaryšstva těch všech; 6 ale chodíval do Jerusalema k chrámu božímu, a tu klaněl se Pánu Bohu israelskému, všecky první úrody své i desátky věrně obětuje, 7 tak že v třetím létě novověrcům a příchozím dával všecky desátky. 8 Ty věci i těm podobné vedlé zákona božího jsa pacholík mladý zachovával jest. 9 Ale když k mužským letům přišel, pojal sobě ženu jménem Annu z pokolení svého, a urodil z ní syna a nazval jej jménem svým, 10 jehožto ihned z dětinství jeho Boha se učil báti a zdržeti se od všelikého hříchu. 11 A tak když jat jsa přišel se synem svým i s ženou do města Ninive a se vším pokolením svým, 12 a když jiní všickni požívali pokrmův po-


Dle sedmdesáti vykladačův

1 Kniha o věcech Tobiáše syna Tobiela, syna Ananiele, syna Aduele, syna Gabaele, ze semene Asaelova, z pokolení Neftalimova; 2 kterýžto za dnův Salmanasara krále assyrského zajat byl z Tisbe, jenž jest krajina po pravé straně toho města, kteréž slove vlastně Neftalim (pro rozdíl, že i pokolení jedno tak nazváno bylo) v Galilei, nad pokolením Asserovým. 3 Já Tobiáš chodil jsem cestami pravdy a spravedlnosti, po všecky dny života svého milosrdenství mnohá čině bratřím svým a národu svému, těm, kteříž se mnou byli přišli do krajiny assyrské do Ninive. 4 Nebo když jsem byl v krajině své, v zemi israelské, ještě mládenec jsa, všecko pokolení Neftalima otce mého odstoupilo od domu (t. chrámu božího) jerusalemského, kterýž zvolen byl ze všech pokolení israelských, 5 aby tam obětovala všecka pokolení, kdež posvěcen a vzdělán byl chrám stánku Nejvyššího, aby trval až do všech pronárodů na věčnost. (Ř. věků.) A když všecka pokolení, kteráž se též byla odvrátila, obětovala Baalovi bohu (Ř. moci Baalově) s domem Neftalima otce mého; 6 tedy já sám chodil jsem často do Jerusalema k slavnostem, jakž ustanoveno (Ř. napsáno) jest všemu lidu israelskému přikázáním věčným: prvotiny a desátky úrod a prvotiny střiže s sebou mí-