kterémuž měla býti obětována princezna královská. Vypravuje se následovně:
Chudas spatřil v lese zlatého ptáka, hodil po něm kamenem, ale pták uletěl a jedno zlaté pero spadlo. Přinesl chudas pero to svému bohatému bratrovi, zlatníkovi a dostal od ného mnoho peněz za ně. Druhý den našel chudas hnízdo zlatého ptáka a v něm zlaté vejce; konečně podařilo se mu chytiti ptáka samotného. Zlatník věděl, jaký to byl pták: byl to pták divotvorný, tak že kdo snědl srdce a játra jeho, našel každý den pod hlavou zlaťák. Že by to byl přečetl na křídlech ptákových, vypravovatel nevěděl. Zlatník dal tedy ptáka upéci i přísně poručil, aby nic se z něho neztratilo. Ale paní musela z kuchyně odejiti za jinakou nutnou prací, v tom přiběhli oba synkové chuďasovi do kuchyně a snědli dva kousky, které vypadly z ptáka, když ho na rožni otáčeli. Paní přiložila k pečeni náhradou srdce i játra z kohouta; zlatník ale poznal, kdo je vlastně snědl, když našli ráno pod chlapci zlaťáky. Chlapci byli vyvedeni do lesa od vlastního otce, neboť zlatník mu namluvil že by měli spolek s čertem. V lese ujal se jich myslivec, vychoval je, uschovával jim jich zlařáky a propustil je až jako vyučence. V lese dostali od zajíce, lišky, vlka, medvěda i lva po dvou mláďatech, když jich nezastřelili. Na rozcestí vrazili nože své do stromu — čí nůž zrezaví, jest mrtev — a rozešli se, jeden na východ, druhý na západ. Mladší osvobodil jedinou dceru královu cd sedmihlavého draka pomocí svých zvířat; byl ale od zrádného maršálka králova zabit, když usnul únavou po zápase s drakem, a také všecka zvířata jeho usnula. Oživen byl zvláštním kořínkem, o kterém věděl zajíc. Po roce vrátil se do města, usvědčil zrádce — sedmi jazyky dračími do šátku princeznina zavázanými — a slavil svatbu s princeznou. Vypravuje se pak dále, že rek byl na lovu v blízkém lese spolu se svými zvířaty od čarodějnice v kámen obrácen. V té době přišel starší bratr na rozcestí i nalezl nůž bratrův z polovice zrezavělý a z polovice čistý. Přišel do města královského a byl sám považován za mladého kralevice i od mladé královny za manžela, jako v známé látce o dvou zcela podobných bratřích. Přišel do téhož lesa a přinutil čarodějnici, že oživila bratra i zvířata jeho. Jest i další obvyklý motiv z téže látky: když mladší slyšel, že starší bratr byl v zámku, spal v jedné posteli s královnou — že byl i mezi nimi dvousečný meč, nevěděl — vrazil mu meč do prsou. Oživen pak byl rovněž kořínkem, který přinesl zajíc.[1]
Na účinek srdce i jater zlatého ptáka úplně zapomněl vypravovatel v dalším ději.
Téměř totožná jest verse z Tyrolska z zillerského údolí[2] (Nt). Odchylně od ní chytili dva synkové brusičovi v lese překrásného ptáka. Otec jich spatřil na hlavě ptákově nápis »kdo upeče a sní mou hlavu,
