Wikizdroje:Autorské právo

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Přejít na: navigace, hledání

Autorská práva a jejich respektování platí na projektu Wikizdroje (anglicky Wikisource) stejně jako v jiných projektech Wikimedia, možná dokonce i o něco víc, protože se zde jedná výlučně o texty, převzaté odjinud. Na to je nutno při vkládání textů a dokumentů (a případného obrazového či jiného materiálu) myslet. Vzhledem k charakteru dokumentů a v důsledku licenční politiky Wikizdrojů zde však přichází v úvahu méně druhů autorských práv (licencí) nežli je tomu ve Wikipedii.

Zásady, kterými se řídí Wikizdroje, jsou licenční politika nadace WMF a zákon č. 121/2000 Sb. (autorský zákon), platný v České republice (naleznete s odkazy na případné novelizace na stránce Autorský zákon).

Autorská práva na text[editovat]

Jako i na jiné výtvory lidské tvůrčí činnosti existují autorská práva i na text. Všeobecně tato práva vyprší 70 let po smrti autora resp. 70 let po smrti nejdéle žijícího autora u textů, které mají víc autorů; jedná-li se o anonymní díla, vyprší autorská práva 70 let po zveřejnění díla (vystoupí-li však později autor z anonymity, pak 70 let po jeho smrti).

Doba trvání práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání (úmrtí autora ap.) [1].

Pokud podmínka 70 let není splněna, lze dotyčné texty zveřejnit pouze tehdy, pokud je autor sám zveřejnil pod licencí GFDL (či pod srovnatelnou licencí), nebo pokud sám dá svolení, jeho dílo pod licencí GFDL (či pod srovnatelnou licencí) zde na Wikizdrojích zveřejnit; toto svolení by mělo být k dispozici v písemné formě, nejlépe na adresu domény info-cs/zavináč/wikimedia.org (viz i Wikizdroje:Poskytnutí autorských práv). Toto povolení musí být uděleno držitelem majetkových práv, což nemusí být v každém případě autor textu. V případě spoluautorství musí musí takové svolení udělit všichni spoluautoři (podle § 8 odst. 4 autorského zákona).

Osobnostní a majetkové právo[editovat]

Osobnostní a majetkové právo na dílo je rozebíráno v paragrafech § 11, § 12 a dalších autorského zákona.[2]

Pravidlo 70 let, 100 let a 140 let[editovat]

Nehledě na různé zde a v zákoně samotném zmíněné výjimky všeobecně platí, že dílo se stává volným dílem 70 let po úmrtí autora.

V některých případech, zejména u anonymních děl, je nutno uplatnit lépe pragmatické pravidlo pro texty staré minimálně 100 let resp. 140 let[3], které lépe pomáhají vyvarovat se různým rizikům. Text, který je jednoznačně a prokazatelně nejméně 100 let starý, u kterého však není znám autor nebo kde není jednoznačně možné normálními prostředky zjistit datum úmrtí autora, může být zde použit za předpokladu, že zde bude dokumentována i rešerše resp. pokusy výše zmíněné zjistit. U děl starších 140 let lze pak s velkou jistotou vycházet z toho, že jsou volná (70 let chránění autorským zákonem, 70 let jako maximální průměrný věk dožití v první polovině minulého století). Tím se značně eliminuje možnost, že později se autor k takovému dílu přihlásil - a dílo tedy není anonymní.

Srovnej {{PD-old-70}}, {{PD-anon-70}}, {{PD-old-100}} a {{PD-old-140}}.

Obsahuje-li takový text ovšem další komponenty (jako redakční poznámky, obrázky resp. fotografie), kde se jedná jednoznačně o ještě chráněná díla, tak tato převzata být nemohou (resp. při skenování textu musí být začerněny ap.).

Zvláštní případy[editovat]

V první řadě je vhodné podotknout, že např. myšlenka, postup, princip, matematický vzorec apod. se samy o sobě vůbec nepovažují za autorské dílo, tudíž žádné autorskoprávní ochraně nepodléhají.

Úřední díla[editovat]

V případě českých Wikizdrojů bude ve většině případů zajímavé pouze zjištění, co považuje český zákon za úřední dílo (v jiných státech jsou myslitelné jiné možnosti). Definice úředního díla je obsažena v § 3 písm. a) autorského zákona.[4] Viz {{PD-CzechGov}}.

Všeobecně jako nechráněné úřední dílo platí např. právní předpisy, rozhodnutí, listiny, včetně návrhů takových děl, obecní kroniky, státní symboly apod. Výslovně pak jako volné úřední dílo neplatí normy (ČSN) vydané Českým normalizačním institutem (ČNI).[5]

O použití takového volného úředního díla, které se nachází v elektronické databázi, se kontroverzně zmiňují různé prameny, lze však vycházet z toho, že úřední dílo je zásadně volné.[6]

Lidová díla[editovat]

Výtvory tradiční lidové kultury, jako jsou např. lidové nebo národní písně, podle § 3 písm. b) autorského zákona[4] nepodléhají autorskoprávní ochraně, pokud jejich autor není obecně znám a současně se nejedná o díla anonymní nebo pseudonymní dle § 7. Viz {{PD-traditional}}.

Vědecké práce[editovat]

Vědecké dílo je v definici § 2 autorského zákona postaveno na stejnou rovinu jako dílo literární či umělecké. U starších děl, která sama o sobě jsou již volným dílem, je však třeba dbát na to, že případné předmluvy, doslovy, komentáře a obdobný poznámkový aparát, který byl pořízen někým jiným, podléhají vlastní ochraně autorského zákona (a v případě skenování takové práce musí být tyto začerněny atd.).

Editio princeps[editovat]

Zde se jedná o díla, která byla poprvé zveřejněna po uplynutí zákonné ochranné lhůty 70 let po smrti autora (a která se tím vlastně stala volným dílem). Zveřejněním dosud nezveřejněného textu vzniká zvláštní ochrana majetkových práv, trvající 25 let od tohoto prvního zveřejnění.[7] Toto opatření bylo zavedeno roku 1993 rozhodnutím Evropské unie ve všech členských státech a má chránit zejména později objevené dokumenty.

Anonymní a pseudonymní díla[editovat]

Anonymní a pseudonymní díla jsou chráněna 70 let od zveřejnění; pokud však jejich autor později vystoupí z anonymity resp. přihlásí se k pseudonymu (resp. vejde-li toto jinak ve známost), jsou chráněna jako obvykle 70 po smrti autora [8]; jedná-li se o anonymní dílo, k jehož prvnímu zveřejnění došlo až 70 let po jeho stvoření, počítá se ochrana autorským zákonem po dobu 70 let od stvoření díla.[9]

Z toho vyplývá, že jako anonymní dílo platí však pouze takové dílo, jehož autor se k tomuto dílu později nepřihlásil, což může být problematické zjistit nebo dokázat. Proto je u anonymních děl vhodnější uchýlit se k pragmatickému použití jiných pravidel, jako je pravidlo 100, resp. 140 let po zveřejnění díla[10] (viz výše Pravidlo 70 let, 100 let a 140 let).

Díla více autorů[editovat]

Na publikaci se zásadně může podílet více autorů. Ochrana jejich příspěvků a tvůrčí činnosti podléhá rozličným ustanovením, závislým na formě spoluúčasti.

• Souborné dílo[editovat]

Souborné dílo je dílo, které bylo vytvořeno více autory, jejichž příspěvky jsou schopny samostatného užití.[11] Jejich výběr a uspořádání je výsledkem tvůrčí činnosti autora souboru.[12] Při posuzování autorských práv jednotlivých děl je pak nutno uvažovat každého autora příspěvků zvlášť, navíc pak i autora souboru, vždy s rozmezím 70 let po smrti, přičemž chronologicky pozdější úmrtí je rozhodující. Práva autora souboru však nemusí být považována za relevantní, pokud je z díla přebírána pouze jednotlivá část souboru (dílo jednoho autora).

• Dílo spoluautorů[editovat]

Dílo spoluautorů podle § 8 autorského zákona je dílo, jehož jednotlivé části nejsou způsobilé samostatného užití; tuto způsobilost má jen dílo jako celek. Doba trvání ochrany autorských práv takového díla se počítá od smrti spoluautora, který ostatní přežil.[13]

• Kolektivní dílo[editovat]

Jako kolektivní dílo podle § 59 autorského zákona je posuzováno dílo více spoluautorů, které je však vytvořeno z podnětu a také pod vedením jiné osoby (fyzické či právní), pod jejímž jménem je pak prezentováno; možným příkladem jsou díla kartografická (atlasy apod.). Dobu trvání ochrany autorských práv určuje § 27, odst. 3 autorského zákona. Pokud autoři, kteří dílo jako takové vytvořili, jsou u díla nebo na díle při jeho zpřístupnění veřejnosti jako autoři označeni, činí doba trvání práv 70 let od smrti posledního přeživšího autora, v opačném případě pouze 70 let od zveřejnění díla.

Vložení nové tvůrčí činnosti[editovat]

V případě starých textů, u kterých lze předpokládat licenci PD, je však nutno znát i zdroj, odkud je text převzat – jinými slovy: text, kde není udán zdroj, nemůže být automaticky považován za volné dílo, i když pochází ze středověku.

Je totiž myslitelné, že nakladatelství (resp. webová stránka), odkud je dokument převzat, si s tímto textem „dalo práci“, tedy mohou prokázat další novou tvůrčí činnost a tím tedy přidání hodnoty a obnovení autorských práv. To může být přeformulování v důsledku porovnání s originálem a dalšími texty, úprava překladu podle nového pravopisu, zvláštní použité formátování, redakční poznámky a komentáře atd.

Je přirozené, že posouzení, zda se jedná o něco nového, se pohybuje na hranici pro a proti, a také výklad v případě soudního sporu nelze předem odhadnout; proto je v takových případech nezbytné s tímto počítat a také uvést co možná nejvíce údajů ke zdroji dokumentu, resp. poradit se s experty.

Internet a copyfraud[editovat]

Internetové stránky, které zveřejňují volná díla dle výše zmíněného popisu, na takové texty samotné žádná autorská práva nemají. Chráněno by mohlo být jen tzv. vložení nové tvůrčí činnosti. Pokud tomu tak není, jedná se o takzvaný copyfraud.

Plagiát[editovat]

Mezi citací a použitím informací z nějakého pramene leží takzvaný plagiát, tedy použití (opsání) ze zdroje s několika novými formulacemi.[14] Pojem a skutek plagiátu není v autorském zákoně nikde výslovně definován, je tedy nutno vycházet z rozhodnutí soudů, tedy poradit se v případě nejasností a nejistoty s experty.

Sbírky[editovat]

Mnohé publikace a (zejména) webové stránky, zveřejňující volné texty, tvrdí, že celá sbírka podléhá ochraně autorským zákonem. V této souvislosti se používá často výrazu copyfraud. Takové ochraně může podléhat nanejvýš výběr textů a jejich uspořádání v nějaké sbírce, jednotlivé texty však zůstávají volné (viz i vložení nové tvůrčí činnosti).

Vícedílové publikace[editovat]

U děl, zveřejňovaných ve svazcích či dílech, se okamžik zveřejnění uvažuje pro každý díl nezávisle.

Přetisky a podobné[editovat]

Pozdějším přetištěním textu, který je volný, se žádná nová práva získat nemohou. Výjimku zde tvoří (resp. mohou tvořit) přirozeně:

  • nově přidaný poznámkový aparát, úvod, doslov a podobné,
  • případně, jak výše uvedeno, nové sestavení jednotlivých částí jako sbírka,
  • výrazně zvláštní typografická úprava.

Jedná-li se o reprint, tedy vydání faksimilie, lze vše, co se nachází na takto převzatých stránkách, bez potíží převzít (až na nově přidané části).

Překlady[editovat]

I překlad je tvůrčí činnost a podléhá ochraně autorských práv stejně jako původní text sám. Při překladu volných děl platí pouze autorské právo překladatele, jinak i autora. Pro zveřejnění je tedy nutno svolení překladatele, a v případě, že původní text též podléhá ochraně, i svolení autora.[15] Výjimku tvoří úřední překlady úředních děl.[4]

Překládáte-li sami nějaký text pro Wikizdroje, musíte svému překladu tedy udělit některou s použitelných svobodných licencí, např. Creative Commons nebo GFDL.

Příklad složitějších konstelací: cizojazyčný autor XXX napsal dílo ABC roku 1700, toto je tedy volné dílo (s jistotou zemřel před více než 70 lety); roku 1890 bylo toto dílo přeloženo do češtiny a vydáno překladatelem YYY, který zemřel 1935, toto dílo i jeho překlad je tedy volné dílo; roku 1940 bylo toto dílo znovu přeloženo do češtiny a vydáno překladatelem ZZZ, který zemřel 1945, dnes, tedy roku 2008, tedy 63 roků po jeho smrti, toto dílo v tomto novějším překladu volné není.

Databáze[editovat]

Databáze může být chráněna stejně jako jiná tvůrčí díla; taková ochrana vyžaduje, aby databáze byla způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem. Chráněna bude tedy zejména taková databáze, v níž je tvůrčí vklad pořizovatele obsažen v kvalitativně jiném řazení/uspořádání (abecední řazení jistě tvůrčí není) nebo v kvalitativně pohodlnějším vyhledávání.

Navíc k tomu je každá databáze, totiž „soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření“, chráněna tzv. zvláštním právem pořizovatele databáze (jedná se o paragrafy 88 až 94, tj. část I. hlavu III. autorského zákona). Toto zvláštní právo pořizovatele databáze trvá 15 let od jejího pořízení či prvního zveřejnění. Přitom pokud dojde k podstatné změně databáze (rozšíření, přeuspořádání, zpřehlednění), počíná běžet opět nová 15letá lhůta.

Mezi chráněné databáze budou patřit zřejmě i žebříčky oblíbenosti hitů, sestavovaných rozhlasovými stanicemi.[16]

Naproti tomu digitalizování jednotlivého textu, který je již volným dílem, a jeho převedení do elektronické podoby samo o sobě tuto ochranu ještě neimplikuje.[17]

Zajímavý je zde případ zákonů České republiky, které jsou zveřejněny ve Sbírce zákonů. Některé servery nárokují v takových případech autorskoprávní ochranu v důsledku formátování apod.,[18] případně ochranu zvláštním právem k databázi. Avšak právě v případě úředních děl existuje více názorů, že na taková díla se paragraf o ochraně databáze vůbec nevztahuje.[19]

I databáze (ať už chráněná jakýmkoli způsobem či nikoli), mohou obsahovat autorská díla, k nimž tedy mohou existovat autorská práva autorů těchto děl v databázi obsažených – na ta se vztahuje obvyklá 70letá lhůta.

Sporné dokumenty[editovat]

V následujících případech není diskuse ještě s konečnou platností ukončena. Současně je tedy nutno pečlivě uvážit, zda takové texty na českých Wikizdrojích mohou být zveřejněny.

Projevy, články z médií, komentáře[editovat]

Projevy, prohlášení, články z médií (novin, časopisů atd.) a komentáře podléhají zákonu o ochraně autorských práv. Jako takové by je bylo možno použít bez svolení autora k citacím a dokumentaci aktuálních událostí. Protože však Wikizdroje nejsou aktuálním médiem, není jejich použití zde povoleno.

Jistou výjimku mohou tvořit projevy, které byly již zveřejněny: za předpokladu, že bylo vynaleženo úsilí o objasnění licence resp. o získání povolení, je možno[20] takové projevy označit licencí PD-manifesto (podrobnosti viz na stránce Wikizdroje:Licenční podmínky PD-manifesto).

Nepřípustné texty[editovat]

Následující výčet vylučuje použití různých textů, které se buď nacházejí pod volnou licencí, ale porušují jisté principy Wikizdrojů, nebo též textů, u nichž se zpravidla vychází z možnosti jejich volného šíření, což však nesouhlasí. Zde uvedené zásady mohou být přirozeně sporné, při posouzení šiřitelnosti takových textů je však lépe vycházet z tohoto posouzení, které zaručuje nejvyšší možnou ochranu proti porušení různých zákonů o autorských právech. Dojdou-li české Wikizdroje k přesvědčení, že zde uvedené texty lze přesto publikovat, aniž by byl porušen autorský zákon, uvede toto vždy na příslušném místě.

Stranické texty z období diktatur[editovat]

Zatímco při posouzení textů státních orgánů diktátorských režimů je možno postupovat stejně jako u textů z období demokratického vývoje (v případě Československa: šablona PD-CzechGov, pokud ohledně charakteru textu přichází v úvahu), jedná se u textů politických stran, které v čele takových diktatur stály, o chráněné texty, pokud není stanoveno jinak.

Jako příklad mohou sloužit texty národněsocialistické strany NSDAP, ale také texty různých komunistických stran bývalé tzv. Východní Evropy, i když mnoho historických či politologických analýz tvrdí, že strana byla vlastně stát, a nehledě na to, zda taková strana ještě existuje či ne.

Na některých projektech (mimo jiné i na Commons) jsou užívány různé šablony, dle nichž se u děl, vytvořených na území tehdejší SSSR před rokem 1957, vychází z jejich statusu jako volného díla. Toto posouzení je však sporné a nemělo by být pokud možno do konečného vyjasnění užíváno.

Texty teroristických organizací[editovat]

Texty teroristických organizací a spolků jsou chráněné jako jiné texty, pokud není stanoveno jinak. Jako příklad lze uvést texty západoněmecké organizace RAF (Rote Armee Fraktion), která se již dříve sama rozpustila a jejíž členové se zčásti dosud nacházejí ve vězení.

Texty opozičních hnutí[editovat]

Texty opozičních hnutí jako např. Charta 77 v Československu (včetně materiálů VONSu ap.) nebo Solidarność v Polsku jsou chráněné texty, pokud není stanoveno jinak, i když jejich autoři resp. zastánci v období jejich činnosti přímo a výslovně žádali o jejich šíření.

Autorské zákony jiných států[editovat]

V těch výjimečných případech, kdy zde bude nutno rozhodovat podle nebo uplatnit autorské zákony jiných států, je možno se orientovat hrubým náčrtem zákonných opatření, jak jsou uvedena např. na doméně Commons, zejména pak na stránce Commons:Licensing (vč. diskusní stránky).[21]

Je nutno uvést jednu zvláštnost autorského zákona USA: dle amerického autorského práva jsou volná všechna díla vydaná před 1. lednem 1923, bez ohledu na datum úmrtí autora [22]. Dle licenční politiky nadace WMF však musí být dodrženo jak právo americké (sídlo nadace, fyzické umístění serverů), tak právo té země, pro kterou je příslušný jazykový projekt určen především. To znamená: pouze pokud by dílo bylo poprvé vydáno v USA, pak by bylo volné i v Česku.[23] Jinou zvláštností jsou díla, volná již v České republice, stále však chráněná autorským zákonem USA (autoři, kteří zemřeli mezi lety 1926 a 1937).

Licence na Wikizdrojích[editovat]

Na rozdíl např. od Wikipedie je situace možných licencí na Wikizdrojích[24] vcelku přehledná. Pro zde zveřejněné texty (a také pro obrazový či jiný materiál) stojí k dispozici následující licence:

Přestože se na některých projektech Wikimedia Foundation vyskytují i další licence nebo označení použití díla, na Wikizdrojích tyto nejsou povoleny. Týká se to zejména:

  • použití podle principu fair use,
  • omezení použití non-commercial,
  • omezení tvorby odvozených děl (non-derivative).

Použití textů z Wikizdrojů[editovat]

Na Wikizdrojích zveřejněné texty s volnou licencí lze použít bez dalšího omezení. Naše licence povoluje použití, změny a další šíření. Pouze ve výjimečných případech, kdy se jedná o texty s jinými licencemi než PD resp. GFDL je nutno respektovat zvláštní ustanovení těchto licencí.

Porušení autorských práv[editovat]

Zjistíte-li, že nějaký zde zveřejněný text porušuje autorská práva, můžete toto poznamenat na diskusní stránce textu nebo požádat přímo nějakého správce o zásah. Takový text bude obratem vyprázdněn a až do konečného vyřešení otázky autorských práv označen patřičnou šablonou. V případě, že nějaký text dle Vašeho mínění porušuje autorská práva, prosíme o udání patřičných pramenů, URL adresy v internetu a podobně. Takové texty zde budou smazány (a v případě možnosti obnovení v budoucnu zaneseny na stránku příslušného seznamu); srovnejte i Wikizdroje:Porušení autorských práv.

Uživatelům, kteří přes varování opakovaně na Wikizdrojích zveřejňují texty porušující autorská práva, může být blokována editace na tomto projektu.

Odkazy[editovat]

Poznámky[editovat]

Pokud se následující odkazy vztahují na autorský zákon České republiky, nalézá se tento v plném znění zde na stránce Autorský zákon.

  1. Viz autorský zákon, § 27, odst. 7.
  2. Srivnej i rozbor na české Wikipedii na stránce w:Wikipedie:Autorské právo/Komentář.
  3. Toto se orientuje na současné praxi německé verzi Wikisource, viz de:Wikisource:Urheberrecht#Pragmatische Regelung bei über 100 Jahre alten Texten.
  4. a b c Viz autorský zákon, § 3.
  5. Toto je stanoveno v § 5, odstavec 8 zákona 22/1997 Sb.
  6. Srovnej dále kapitolu o elektronické databázi a příslušné poznámky.
  7. Viz autorský zákon, § 28.
  8. Viz autorský zákon, § 27 (viz i § 7).
  9. Viz autorský zákon, § 27, odst. 4.
  10. K tomu inklinují např. i německá Wikipedie nebo Commons.
  11. Příkladný výčet viz § 2, odst. 5 autorského zákona; k databázím viz § 2, odst. 2 autorského zákona.
  12. Definováno v § 5, odst. 2 autorského zákona.
  13. Viz § 27, odst. 2 autorského zákona.
  14. Srv. w:Plagiát a také w:de:Wikipedia:Textplagiat (německy, několik vývodů na německé Wikipedii).
  15. Viz autorský zákon, § 2.
  16. Poukázat lze na rozsudek německého (nejvyššího) spolkového správního soudu (Bundesgerichtshof) z července 2005 ([1]), který seznamům jako music charts přisuzuje statut databáze a chrání ji jako takovou, a to i v případě, když jsou části seznamu použity se změnou; analogická rozhodnutí lze očekávat i v dalších zemích EU.
  17. Přičemž je bezpředmětné, zda se jedná o pouhé skenování (např. faksimile volných dokumentů) nebo i o následující úpravu pomocí jednoduchého procesu OCR.
  18. Srovnej Zákony online.cz
  19. Viz isvs.cz / Patří uřední databáze všem? a ikaros.cz / Výjimky z ochrany
  20. Použití této licence na stránkách Wikizdrojů ovšem zatím není s konečnou platností vyjasněno. Viz Wikizdroje diskuse:Licence na Wikizdrojích
  21. Zde je pak nutno upozornit i na diskutované změny v oblasti licencí PD Ruska, viz PD Russia a PD Soviet... a další odkazy tamtéž.
  22. Srovnej příslušnou licenci commons:Template:PD-US, dále poznámky na cornell.edu, rychlý přehled pak na http://librarycopyright.net/digitalslider/
  23. Ohledně výjimek a možnostech řešení v takových případech oslovte správce této domény.
  24. Srovnejte i směrnici nadace Wikimedia:Resolution:Licensing policy (oficiální text anglicky) resp. Wikimedia:Resolution:Licensing policy/Cs (český překlad) z března 2007.

Podívejte se též na[editovat]

Mimo české Wikizdroje[editovat]

Externí odkazy[editovat]