Vlastenský slovník historický/Oreb

Vlastenský slovník historický Jakub Malý
Ordalie	Oreb	Orličný

Údaje o textu
Titulek:	Oreb
Autor:	Jakub Malý
Zdroj:	MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 584–585. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Oreb (260 m)
Související články ve Wikipedii: Orebité

Oreb, hora nad Třebechovicemi v někdejším kraji Hradeckém, nazvána tímto biblickým jmenem od lidu husitského, který se tu podobně jako na Táboře r. 1419 sbíral ke službám božím pod šírým nebem; a z něhož se na spůsob bratrstva Táborského utvořilo podobné ozbrojené bratrstvo zvané Orebité. Bratrstvo toto vytáhlo nejprvé do pole v dubnu 1420 vedením pána českého Hynka Krušiny z Lichtenburka a rytířů Diviše Bořka z Miletínka, Jakuba Kroměšína z Březovic a Hertvika z Rousinova, jimž velikým pomocníkem byl kněz Ambrož farář Kralohradecký, nepochybně hlavní původ shromáždění lidu na O-ě. Dobyvše kláštera Hradiště Mnichovského vešli dne 2. května do Prahy, sužované královskými posádkami hradu Pražského a Vyšehradu a očekávající na sebe útok od hlavního voje Sigmundova. Po obhájení Prahy pan Hynek Krušina zvolen za nejvyššího hejtmana celé vojenské moci tehdáž v Praze shromážděné. Po obhájení Prahy proti Sigmundovi a jeho křižákům navrátili se Orebité zase k domovům svým, ale při oblehání Vyšehradu od Pražanů přitáhli těmto opět na pomoc. Později účastnili se v útocích Hradečanů na klášter Opatovický. Dále neděje se o nich žádná zvláštní zmínka, ale zdá se, že bratrstvo jejich rozešlo se teprv při vypuknutí rozepří mezi panstvem a stranou táborskou, a sice tak, že přední jejich vůdcové, jakož známo jest skutečně o Krušinovi a Diviši Bořkovi, přidrželi se strany panské, lid pak přidal se k mocnějšímu bratrstvu Táborskému a po smrti Žižkově nejspíše k Sirotkům.