V zimním slunci/Vzchop se k žití

          Tell me not in mournful numbers,
          life is but an empty dream . . .
          H. W. Longfellow.


Vzchop se k žití, hlavu vzhůru,
bojuj, když jsi v světě už,
blesk a blesk ať kříží chmuru,
to jsou živly, — ty jsi muž!

Po naději naděj' v žití
ať si trhá vichru svist,
doufej, dokud slunce svítí
na jediný žlutý list.

Spadne též, — to býti musí;
jeseň čeká na svůj lup,
klidně však, ač větve v kusy,
na sekeru čeká dub.

Ve světě když po všem veta,
ty si klidně řekni: Jest! —
zoufat umí každý sketa,
muž jen žití břímě nést.

S nadějemi, bez nadějí,
smrť se neptá, všem dá klid;
buď si, — to je práce její,
tvá je, dokud živ jsi, žít.

V duši jasno, v srdci sílu,
nezahazuj v bitvě zbraň,
stále vzhůru, stále k dílu,
dokud dýcháš, neustaň!

Posléz, když tě bouře zchvátí,
padni, — jako každý pad'; —
uměl's-li však v bouři státi,
můžeš klidně umírat.