V zimním slunci/Píseň (2)
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| V zimním slunci Josef Václav Sládek |
||
| ◄ Suchá větev | Píseň (2) | Sen lásky ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Píseň |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Josef Václav Sládek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Google Books (jen z USA) |
| Vydáno: | In: Spisy básnické: Souborné vydání ve dvou dílech. Praha, J. Otto 1907. s. 245 – 246. |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Když jsme se loučili,
byl smutný den,
slunéčko nemohlo
z pod mraků ven; —
nemohlo, nechtělo,
mně také zatmělo
v zraku se jen.
Když jsme se loučili,
byl taký chlad,
ani jsi nemohl
ruku mi dát;
tak v němém rozchodu
ty jsi šel k východu,
já na západ.
A teď si nepůjdem
už nikdy vstříc,
a teď si nemáme
slůvka co říc' —
Tobě snad do žití
znov' slunko zasvítí,
mně nikdy víc.