V přírodě/XXVII.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| V přírodě Vítězslav Hálek |
||
| ◄ XXVI. | XXVII. | XXVIII. ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | XXVII. |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Vítězslav Hálek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | [1] |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Pozeptaly se písně mé,
kde vlastí jsou a rodem,
a já plul s nimi po slzách
až k duši křišťálovým vchodem.
A bylo tam jak v zahradě,
vše pučelo a kvetlo,
radost i žal co poupata,
a z myšlének teplounké světlo.
A nebe láska klenula,
a žal byl hájem tmavým,
s oblohy rosa kanula,
a háj byl smutkem usmívavým.
A bylo slyšet šum a dech,
jak hledá struny zlaté,
poupátka k tanci vstávala,
a každé bylo boubelaté.
Křidélka jako motýlek,
jak andělíček líce -
poznaly písně domov svůj,
a sester měly na tisíce.
