V přírodě/XXIV.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| V přírodě Vítězslav Hálek |
||
| ◄ XXIII. | XXIV. | XXV. ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | XXIV. |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Vítězslav Hálek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | [1] |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Bloudila v hájů sklepení,
zahrabat dítě v lupení -
před časem květ byl utrhlý,
za to ji lidé vyvrhli.
Příroda - také matička -
tonula v slasti celička,
blažená prostřed rozenců,
tvořila květy z pupenců.
"Ustaň a nelam poupě to,
mám pro ně v život zaseto:
viz, jak mu volám ze hrobu
jaro i všecku ozdobu.
Vyvádím jemu k obsluze
ptactvo i stromů haluze,
matka jsem všeho odvěká -
stvořím-li, blažím člověka.
A kdo se na něm prohřeší,
nechť ho nic v světě netěší,
jaro mu vadni v starobě -
zvrh'ť se mi v lidské podobě."