V přírodě/XXII.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| V přírodě Vítězslav Hálek |
||
| ◄ XXI. | XXII. | XXIII. ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Podtitulek: | |
| Autor: | Vítězslav Hálek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | [1] |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: | |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
| další články: |
|
Vyběhly s matkou před tu chýž,
tak chudou a tak všeho prosty,
však je-li nebe k zemi blíž,
ty dítky kladly k němu mosty.
Vyběhly sluncem rumělé,
tak jak je pán bůh právě stvořil,
však jsou-li dětmi andělé,
těm dětem bych se z duše kořil.
Zatřeply v ručky, z očí zář,
smích řehtal z malinových dásní,
a má-li krása jakou tvář -
ó patřte, zdali nejsou krásní!
Však čím mně jsou nad anděle,
nad krásu nebes, všehomíru:
z té zoře v tvářích utkvělé
čtu novou v člověčenstvo víru.