V přírodě/LXXII.
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| V přírodě Vítězslav Hálek |
||
| ◄ LXXI. | LXXII. | LXXIII. ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | LXXII. |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Vítězslav Hálek |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | [1] |
| Vydáno: | |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Chybí odkaz na Wikipedii |
|
| další články: |
|
Matičko, rci - byl bůh kdy mlád
a bylas krásné dítě snad:
jakou to chodil cestičkou,
bys všem se stala matičkou?
"Mé dítě, ke dni zásnubí
bůh tkal mi nebes obrubí,
oblohu modrou, hvězdy v ní,
a to byl šat můj svatební.
A v lásky čas, v dne oslavu,
já chystala si výbavu:
dům nesmírný svůj, veliký,
v něm moře, háje, slavíky.
Pak v lásky čas, v den záslibu,
bůh líbal v žhnoucím polibu,
až prohřál světy hnedličko,
a vylíbal jim sluníčko.
To bylo v máji. Doba ta
je věčně láskou prohřáta,
zem, nebe nejde z objetí -
vy čiňte k naší paměti."
