Výbor básní (Frič)/Píseň rybářky
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Výbor básní Josef Václav Frič |
||
| ◄ Bouře | Píseň rybářky | Strážná hvězdka ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Píseň rybářky |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Josef Václav Frič |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Tisk PFEFFER-A i PUKY-HO na ulici Montblanc (Správou JANA KWĚTON-A) |
| Vydáno: | 1861 |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Josef Václav Frič |
|
| další články: |
|
Lehce moře snáší bouři zlobivou,
srdce mě však těžce nese bouři svou.
Ach, ty blesky boží jsou tak divoké,
a moře mých žalů je tak hluboké.
Plula pyšná loďka z krajů dalekých,
vlákaly ji tůně do propastí svých.
Na palubě loďky stál tam krásný muž:
Pomoz mi, rybářko, pomoz, tonu juž.
Vrhla jsem se, vrhla v bouřku děsivou,
bych spasila muže smělou rukou svou —
ještě mu na duši ležel temný mrak,
a již jsem ho hřila, líbala mu zrak.
Líbáním, to žhoucím, oči otevřel
a přece tak chladně tu mou péči zřel.
Marně se mi žhoucí oko zrosilo,
o almužnu lásky marně prosilo…
Vstal a děl: Můj dík! zde vem svou odplatu.
V klín pak vysypal mi hrstku dukátů — —
Darmo jsem tě, pane, v moři zlovila,
když tě morská tůně srdce zbavila!
Lehce moři snášet bouři zděšenou,
ale mne, jak snésti lásku zrazenou?
Ach, ty blesky boží jsou tak divoké
a moře žalů mých je tak hluboké! —
