Výbor básní (Frič)/Nedochůdče
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
| Výbor básní Josef Václav Frič |
||
| ◄ Bludné dítě | Nedochůdče | Bludný pacholík ► |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Nedochůdče |
| Podtitulek: | |
| Autor: | Josef Václav Frič |
| Spoluautor: | |
| Krátký popis: | |
| Původní titulek: | |
| Zdroj: | Tisk PFEFFER-A i PUKY-HO na ulici Montblanc (Správou JANA KWĚTON-A) |
| Vydáno: | 1861 |
| ISBN: | ISBN |
| Licence: |  PD-old-70 |
| Přeložil: | |
| Licence překlad: | {{}} |
| Související: | {{{SOUVISEJÍCÍ}}} |
 Josef Václav Frič |
|
| další články: |
|
Pod jilmou na stráni, v zemi nesvěcené,
leží zakopáno dítě pohozené.
Vlastní rukou ho tam matka zakopala
tajně o půl noci — ani nezplakala.
Ani roveček mu nikdo nepřipravil
ani křížeček tam nikdo nepostavil.
Teskno je tam, pusto — jenom v noční době
něco se tam ozve v tom zakletom hrobě.
Něco podobného ku dětskému pláči —
bílé dítě tam po svadlé trávě kráčí.
Oči má zapadlé, to samou žalostí,
a v tvářích má vrásky, to samou starostí.
Jen když měsíček mu květinku ozáří,
tu probleskne radost jeho smutnou tváří.
S potěšením hned se ku květince kloní,
však sotva k ní sáhne, už je taky po ní.
Sotva se jí dotkne, uvadne, opadne;
ach, nekvete jemu v světě štěstí žádné.
Kdež pak by se pro něj taky štěstí vzalo,
když proň žádné oko nikdy nesplakalo?
Když ho nikdy žádná matka nelíbala —
kdež pak by se pro něj jaká láska vzala? —
Proto se vždy zase nazpět k hrobu krade,
a když se vytrápí, tu se k spaní klade.
A pak se mu snívá, že nevadne kvítí,
že ho matka líbá; — chtěl by věčně sníti!
