Autor:Vítězslav Hálek
| Vítězslav Hálek |
|---|
| (Vincenc Hálek) |
 |
| * 5. dubna 1835, |
| † 8. října 1874, |
| český básník |
 Biografie na české Wikipedii |
| [[w:{{{kódwiki}}}:{{{BiografieHomeWiki}}}|Biografie na {{{na-jaké}}} Wikipedii]] |
 Citáty na Wikicitátech (česky) |
 [[q:{{{kód1}}}:{{{WikiquoteX1}}}|Citáty na Wikicitátech]] ({{{jazyk1}}}) |
| [[q:{{{kód2}}}:{{{WikiquoteX2}}}|Citáty na Wikicitátech ({{{jazyk2}}})]] |
 Multimedia na Commons |
 Seznam děl v NK ČR |
Vítězslav Hálek, zřídka i Viktor, vlastním jménem Vincenc Hálek (5. dubna 1835 – 8. října 1874), byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců. Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie. 
více…
Obsah |
[editovat] Dílo
[editovat] Poezie
[editovat] Básnické sbírky
[editovat] Básně
- Dědicové Bílé Hory
online… - Básně z jarního almanachu Máj z roku 1858:
- Písně večerní (10 básní, které byly později vydány ve sbírce Večerní písně)
- Sázka
- Básně zařazené do antologie Patery knihy plodů básnických (1892):
[editovat] Výbory
[editovat] Divadelní hry
[editovat] Próza
[editovat] Povídky
- Bajrama
- Jiřík
- Kovářovic Kačenka
- Muzikant
- Muzikantská Liduška
- Na statku a v chaloupce
- Na vejminku
- Pan Suchý
- První láska
- Přívozník – zveřejněno v jarním almanachu Máj z roku 1858
- Zapomenutý
[editovat] Romány
[editovat] Novinové články
- Božena Němcová – feuilleton-nekrolog v Národních listech 22. a 24. 1. 1862 (podepsán šifrou ×)
[editovat] Díla o autorovi
- Karel Václav Rais: Vítězslavu Hálkovi – báseň („pomněnka“) ze souboru Vzkazy vlastenecké (1885)
- Stanislav Řehák: Vítězslav Hálek – životopis od Stanislava Řeháka ve výboru jeho poezie Písně slavíkovy (1885)
- Josef Richard Vilímek starší: Vítězslav Hálek – vzpomínka ze sbírky Ze zašlých dob (1908)
- životopisné vzpomínky se sborníku Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893
- Josef Svátek: Mé prvé setkání s V. Hálkem
- Jan Herain: Ze studentských let Hálkových
- Jindřich Vodák: Hálek po padesáti letech – k 50. výročí úmrtí (1924)
- Antonín Macek napsal o Hálkovi ve sbírce Poesie sociální na str. 50:
Vítězslav Hálek (1836—1874). Své doby pokládán za největšího básníka českého, teprve doba nynější ocenila básnickou práci jeho v správném světle. Hálek je básník venkova, líčí jeho typy a zjevy a zvláště: »Pohádky z naší vesnice« mají místa srdečného, zpěvného tonu a kde dotýká se strastí života venkovského, líčí je s měkkou tklivostí. Melodické tony má jeho sbírka krátkých lyrických básní »V přírodě« a některé z » Večerních písní«. Nenalezáme ovšem u Hálka silných výkřiků sociálních bolestí, ale v líčení jistých typů venkova českého prochvívá soucítění s vesnickými proletáři a někde zachyceno zářivě a čistě kouzlo vesnické poesie v rámci svěží přírody. Jeho básně lyricko-epické, jako Černý prapor, Alfred, Goar a též jeho práce dramatické trpí přílišnou šířkou lyrických passáží. Ve veřejném životě Hálek působil platně jako redaktor vynikajících beletristických listů českých, Lumíra a Květů.
- František Bílý napsal o Hálkovi ve sbírce Patery knihy plodů básnických (1892) na str. 195:
Nar. v Dolínku 5. dub. 1835. Byl redaktorem Zlaté Prahy (1864) a Květů (1866) a členem redakce Nár. listů. Velečinný život svůj skončil dne 8. října 1874 v Praze. Jest spolu s Nerudou zakladatelem nové školy básnické. Byl činný hlavně na poli lyriky a reflexivního eposu (Večerní písně 1858 (vyd. 10. r. 1889), V přírodě 1872—74; Alfred 1858, Krásná Lejla 1859, Mejrima a Husejn 1859, Goar 1864, Černý prapor 1867, Dědicové Bílé Hory 1869, Děvče z Tater 1871), avšak složil též četné básně výpravné a dramatické. (Ballady a romance, Pohádky z naší vesnice; Carevič Alexej, Záviš, Král Rudolf a j.), pak povídky a cestopisy, feuilletony a kritické úvahy. Sebr. spisy vydány redakcí Ferd. Schulze u Dr. Ed. Grégra v 9 sv. Četné písně jeho uvedeny v hudbu.
