Stránka:Z pražských zákoutí.pdf/39

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

24


Pojď, pojď, domovnice tu bude uklízet«, nutila choť znova.

A pan Klokoč tedy šel a dal se svádět se schodů jako dítě, neboť na ně sám neviděl. V očích jeho stála záplava slz, poprvé snad zase po dvaceti, po třiceti letech…