Tato stránka nebyla zkontrolována
24.
Neskrývej, příteli, tajemství srdce svého!
Rci mi je, jen mně, potají.
Ty, jenž se tak jemně usmíváš, tiše zašeptej, mé srdce tě uslyší, nikoli ucho mé.
Noc je hluboká, dům mlčí, ptačí hnízda jsou zahalena spánkem.
Pověz mi skrze váhající slzy, skrze rozpačité úsměvy, skrze sladký stud a bol tajemství srdce svého.
25.
„Pojď k nám, jinochu, pověz nám upřímně, proč je šílenství v očích tvých?“
„Nevím, jaké víno planého máku jsem pil, že je to šílenství v očích mých.“
„Ach, styď se!“
„Nu což, jedni jsou moudří, druzí pošetilí, jedni opatrní, a druzí bezstarostní. Jsou oči, jež
