Pan Lustig sedí v pokoji nahý a na hlavě má cylindr.
Přišel ho navštívit pan Taussig a podivil se: „Co tu sedíš nahý?“
„Když ono je mi horko. A pak on beztoho nikdo nepřijde.“
„A proč máš na hlavě cylindr?“
„A co kdyby někdo přišel?“
Žid a Aberdeňan stali se obchodními společníky. Za šest, měsíců se rozešli — oslepli tím, jak jeden na druhého dávali pozor.
„Odkud je vaše nevěsta, pane Goldberger?“
„Moje nevěsta je z Tarnopole.“
„Z Tarnopole? Hm… to se divím! V Tarnopolu není ani jedna pořádná rodina.“
„Že není? Pane, a co jich je! Já vám chci jmenovat hned tucet těch pořádných rodin.“
„Tak prosím: Jmenujte.“
„Beze všeho. Tak za prvé: to máme ty… jak se hon jmenují… no, mám to na jazyku… é… é…“
„Víte co? Jmenujte mně aspoň jednu pořádnou rodinu z Tarnopole.“
„Jednu? Chacha! To je nejmenší. Pořádná rodina jsou tamti hned z kraje… no, jak se je-
