Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/271

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

jho naše. Potom uzavřen bude všeobecný mír, jehož i my dva účastni budeme. Sem ruku na to!«

Potřásl rukou Jemmyovi a již spěchal k Martinovi, zatím se skály slezšímu, aby blahopřál mu.

Rovněž tak učinili ostatní. Potom obrátil se Old Shatterhand ke shromážděným, řka:

»Koňů teď chytati nebudeme, neztratí se nám. Siouxové také jich nyní nemají. Lidé ti musejí nahlédnouti, že jsou ztraceni, a vzdají se nám, až povíme jim, kdo jsme. Zůstaňte tu zatím! Vydám se k nim s Vinnetouem. Za půl hodiny se rozhodne, poteče-li krev anebo ne!«

Kráčel s náčelníkem Apačů ke hrobu, za nímž stáli Siouxové. Byla to cesta odvážná a podniknouti mohli ji jen mužové, jejichž pouhá jména nepřátelům naháněla strachu.

Jemmy a Davy tiše spolu rozmlouvali. Rozhodli se, že podporovati budou smírné jednání Old Shatterhandovo.

Spojení s nimi Indiáni totiž nejevili vůle, aby šetřeno byl nepřátel. Starý Francis a jeho pět soudruhův, již tolik od nich vytrpěli, také žádali pomsty. Od Old Shatterhanda však dalo se očekávati, že dle potřeby i zbraní protiví se vší ukrutnosti. Z toho povstati mohly nemilé zápletky, a těm bylo brzy předejíti.

Za tím účelem shromáždili Jemmy a Davy všechny spolčence kolem sebe. Ferlon proslovil po té řeč, ve které prohlásil, že láska a smíření pro oba tábory jsou nejvýhodnější. Byloť na bíle dni, že zahubeni budou všichni Siouxové, dojde-li k boji; ale i s protivné strany mnoho lidských životů bude ve případě tom obětováno. A potom bylo jisté, že vyzdvihnou všichni kmenové siouxští tomahavk ze země, aby pomstili se na původcích nelidského a bezúčelného toho trestu. Řeč svou končil slovy:

»Šošonové i Upsárokové jsou udatní bojovníci, a nevyrovná se jim v ohledu tom nižádný kmen. Ale Siouxů je proti nim jako písku v poušti. Dojde-li k válce odplatné, oplakávati bude mnoho otcův, matek, žen i dětí Indiánů Hadích a Vraních své syny, muže a otce. Pomněte, že měli jsme vás všechny v moci. Old Shatterhand a Vinnetou unesli Černého Jelena a Moh-ava, syna jeho, z jejich ležení a přemohli Silného Medvěda i Stonásobného Hroma v souboji děsném. Snadno byli bychom zničili všechny bojovníky jejich, ale neučinili jsme toho, nebo veliký duch miluje své děti a chce, aby žily jako bratří svorně vedle sebe.