Když prve Old Shatterhand vzdálil se od ohně, zapředli ostatní tichý hovor o témže předmětě.
»Ó, běda!« pošeptal dlouhý Davy Francisovi. »Tuhle odchází Old Shatterhand. Kam?«
»Kdo ví!«
»Já snad přece to vím! Zdá se mi, že nespal. Vstane-li někdo tím způsobem, jako on, neprobudil se ze sna. Pozoroval nás zajisté.«
»A proč by to dělal? Vždyť nezavdali jsme mu ni nejmenší příčiny k podezření.«
»Hm! Já ovšem ne, ale vy. Střehl jsem se tuze, abych nemluvil s vámi mnoho, kdykoli jsem věděl, že nás pozoruje. Tak bylo i prve. Jemmy však stále je u vás, jako byste spolu smlouvali se o tajných plánech. Také Old Shatterhandovi bylo to zajisté nápadným. Šel bez pochyby za Jemmym a uvidí, že uvazuje koně, abychom je později, až plížiti se budeme odtud, snáze našli. Uvidí-li to opravdu, jest úmysl náš skoro prozrazen.«
»A já provedu jej přece!«
»Varoval jsem vás několikrát a ještě nyní vás varuji!«
»Ale pomyslete přece, můj milý Davye, že nelze mi čekati plné ještě tři dny! Umru strachem o otce.«
»Old Shatterhand vám přece vysvětlil, že zajatci dosud žijí.«
»Velmi snadno může se mýliti.«
»Tedy ani my toho nezměníme.«
»Ale já nabudu jistoty a budu se říditi dle toho. Přejete si snad, abych vás sprostil učiněného mi slibu?«
»Bylo by snad lépe pro mne!«
»To pravíte vy, a já vám tolik důvěřoval,« podotkl Martin vyčítavě. »Což zapomněl jste, že vy a Jemmy byli jste první, kteří pomoc svou mi nabídli? Teď však nemohu již na vás spoléhati.«
»Hrome! To je předhůzka, kterou si líbiti nedám. Příchylnosť k vám svedla mě, že dal jsem vám slovo; nedopustím také, abyste měl právo říci, že jsem ho nedodržel. Pojedu také s vámi, ale za jedné podmínky!«
»A které? Splním ji, bude-li lze.«
»Vyslídíme jen Sioux-Ogallally, abychom zvěděli, žije-li dosud otec váš.«
»Ano, souhlasím!«
