povídavý Frank radostí slávu provolati chtěl, zapověděl mu to Old Shatterhand; proto také vyrazil ze sebe toliko, první slabiku druhé již ani nevyslovil.
»Jen mne bodni!« syčel Upsároka, potupně zíraje sehnutého k sobě Apače; potom zavřel oči. Ale Vinnetou povstal, zase, přeřízl řemen přemoženého, řka:
»Vstaň! Slíbil jsem, že tebe neusmrtím, a dostojím také svému slovu.«
»Nechci žíti, byl jsem přemožen!«
V tom přistoupil k němu Silný Medvěd a poručil mu zlostně:
»Vstaň! Tobě bude život darován, protože skalp tvůj žádné ceny nemá pro vítěze. Vedl jsi si jako chlapec. Ale dosud jsem zde já, abych bojoval za nás. Zvítězím dvakrát, a až děliti budeme se my o skalpy nepřátel, odejdi mezi vlky, abys bydlil s nimi na prérii. Návrat do vigvamu není ti dovolen!«
Stonásobný Hrom povstal a chopil se upuštěného prve nože.
»Veliký duch nechtěl, abych zvítězil,« pravil. »Mezi vlky nepůjdu. Mám tu ještě nůž, kterým ukončím život, jejž nechci mít darovaný. Prve však podívám se, dovedeš-li ty lépe zvítěziti než já.«
Zvolna odešel trochu dále od bojiště a usedl tam do trávy. Bylo na něm znáti, že pomýšlí opravdově, aby nepřežil hanby, již před chvílí utržil.
Ani jediným pohledem neprovázeli ho soukmenovci jeho. S nadějí mnohem větší hleděli na svého vůdce, který přistoupiv ku stromu, Old Shatterhanda vyzýval:
»Pojď sem, ať táhneme los!«
»Nechci losovati!« vece tento. »Uvažte mne za pravici!«
»Chceš snad dříve zemříti?«
»Nikoli, ale domnívám se, že levice tvá slabší je než pravice. Nechci míti žádné výhody. Byl’s raněn.«
To řka, ukazoval na levé rámě rudochovo, přes něž táhla se široká jizva. Protivník jeho nemohl pochopiti této velikomyslnosti, všecek udiven měřil jej a odpověděl:
»Chceš-li mne urážeti? Mají tvojí lidé, až tě zabiji, říci, že nebylo by se tak stalo, kdybys mi nebyl prokázal tuto milosť? Žádám, abys losoval se mnou!«
