Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/168

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Po několikerém opakování všechny výkony co nejpřesněji se dařily. Nabyv takto přesvědčení, že lidé jeho povinnosti své dostojí, odvedl je zpět do úkrytu.

Čekání bylo jim nyní velmi dlouhé, ale posléze vzalo přece konec. Pojednou zaslechli dupot koňský.

»Podle všeho vyslali toliko jednoho zpytáka, aby přesvědčil se, je-li průchod soutěskou volný a bez nebezpečenství,« pravil Jemmy.

»Toť pro nás zvláště výhodné,« odpověděl Old Shatterhand. »Kdyby dva byli, donesl by jeden zprávu ostatním, a druhý počkal by zajisté tuhle dole. Musili bychom jej učiniti neškodným, aniž jeho soudruzi toho pozorovali.«

Jemmy měl pravdu. Z kaňonu vyjel jediný toliko jezdec, zastavil se a opatrně na vše strany se rozhlížel. Nepozoroval ni v pravo ni v levo nic podezřelého, ale všiml si stopy, přímým směrem dále běžící,o jejíž zřetelnosť Old Shatterhand prve velikou měl péči. Na tom však nepřestal a jel po stopě značný kus ještě dále.

»Zpropadeně!« řekl Jemmy. »Snad nepojede až tam, kde odbočili jsme od přímého směru! V případě tom byli bychom prozrazeni.«

»Učiní-li tak, nevrátí se ke svým,« vece Old Shatterhand.

»Ale jak mu v tom zabráníte, abyste nezpůsobil hřmotu?«

»Tímto,« pravil, na lasso ukazuje.

»Ale tu musila by ho klička právě za krk zasáhnouti a stáhnouti mu jej. To však je po čertech těžký kousek. Dokážete toho, pane?«

»Nemějte starostí! Roztáhněte všech deset prstův a rcete pak, který mám zachytiti lassem! Odtud však nevidím, jak daleko pojede. Musím dolů! Chovejte se zatím tiše a uslyšíte-li slabounké písknutí, přijďte rychle za muou!«

Sejmuv lasso s ramene, připravil je k vržení a sjel se příkré stráně. Sestoupiv pak dolů, viděl ku svému upokojení, že vyzvědač se vrací; rychle skrčil se za nízký balvan, aniž toho kdo pozoroval. Indián klusal podle něho a hned zase zmizel v těsném průsmyku.

Old Shatterhand dal umluvené znamení, a lidé jeho hned k němu se dostavili. Přinesli mu obě pušky jeho jakož i zelené větévky, kterýchžto věcí u nich zanechal, aby mu nepřekážely, kdyby nucen byl užiti lassa.

Přistoupiv k rohu, nakoukl do soutěsky. Upsároka dosáhl konce jejího a potom zmizel.

Za minutu viděti bylo všechen zástup, jenž klusem zahýbal do