»Nikoli! Žijí v nepřátelství se Sioux-Ogallally, našimi nepřátely. Nevyzdvihli jsme proti nim tomahavku ze země, ale bojovníci, již hledají kouzelný váček, jsou nepřátely všech lidí. Před nimi jest se míti na pozoru jako před zvěří dravou. Moji bílí bratří buďtež opatrnými a učiňte v čas opatření k našemu bezpečí!«
Po té pohleděl Old Shatterhand tázavě na Vinnetoua, jenž až dosud slovem účasti nebral na rozmluvě. Bylo opravdu s podivem, jak ti dva mužové si rozuměli. Ač Old Shatterhand ani slovíčkem plánu svého neprozradil, uhodl Vinnetou přece jeho myšlénky, neboť odpověděl:
»Úmysl mého bratra je správný.«
»Oklikou vrátíme se zpět?«
»Ano. Vinnetou souhlasí.«
»Těší mne. V tomto případě nebudeme však napadenými, nýbrž útočníky, a že stane se tak ve dne, přesvědčí se Upsárokové, že máme většinu. Možná, že vzdají se nám dobrovolně.«
»Budou se míti na pozoru,« myslil Jemmy.
»Doufám přece. Přijde ostatně na to, jak vše nastrojíme. Nemýlím-li se, lze za dvě hodiny dosáhnouti místa, které výtečně hodí se ku provedení mého plánu.
»Tedy nemařme zbytečně času! Čím déle zde zůstaneme, tím méně času zbude nám tam ku přípravě. Co však počneme si s mrtvolami?«
»Skalpy těchto dvou bojovníků náležejí Old Shatterhandovi a náčelníku Apačův,« odpověděl Černý Jelen.
»Jsem křesťan. Neskalpuji nikoho,« vece prvější.
Vinnetou pravil, odmítavě rukou máchnuv:
»Náčelník nepotřebuje skalpu tohoto chlapce, aby proslavil své jméno. Tito bojovníci jsou dosti již nešťastni, že bylo jim beze svatin odejiti do věčných lovišť. Nesluší se usmrcovati i duše skalpováním hlavy jejich. Nechť odpočinou pod kameny se svými zbraněmi, neboť umřeli jako bojovníci, již dosti měli srdnatosti přiblížiti se stanům svých nepřátel.«
Toho náčelník Šošonův neočekával. Všecek udiven tázal se:
»Moji bratří chtějí pohřbiti ty, již usilovali o jejich bezživotí?«
»Ano,« odpověděl Old Shatterhand. »Dáme jim zbraně jejich do ruky, posadíme je obličejem ve stranu svatých lomův a potom pokryjeme je kameny. Tak ctíme bojovníky. Až přijdou jejich bratří, aby nás pronásledovali, poznají, že nejsme jejich nepřátely, ale přátely.«
