Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/109

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

»Ovšem, pane! Ale rád zvěděl bych, co vypravovati bude tento chlapec.«

Davy uposlechl. Když Moskito zpříma již seděl, pohleděli si Šošonové do očí. Ulekli se oba. Náčelník nepronesl sice ani slova podivu, nicméně obličej jeho přespříliš svědčil o nemalém duševním pohnutí. Syn jeho však nedovedl se opanovati.

»Uf,« zvolal. »Také Černý Jelen jest zajat: To bude kvílení ve vigvamech šošonských! Veliký duch odvrátil tváři své ode svých dítek!«

»Ustaň!« zahřměl otec. »Nižádná squav šošonská neproleje slzy pro Černého Jelena a Moh-ava. Měli oči a uši zavřené a neměli mozku jako ropucha, která poddává se bez obrany. Hanba otci, hanba synovi! Avšak Šošonové nás krůtě pomstí. Dva běloši jsou již v moci jejich, a naši vyzvědači právě jsou na cestě k novému vítězství. Potupa za potupu, krev za krev!«

Old Shatterhand zase pokynul Davyovi:

»Přiveďte sem všechny ostatní; jen Vinnetou ať se ještě neukazuje!«

Susika vstal a uposlechl.

»Nuže,« ujal se Old Shatterhand opět slova, »pozoruje-li Černý Jelen, že nezalezl jsem před Moh-avem? Nechci vás urážeti. Náčelník Šošonů znám jest jako srdnatý bojovník a moudrý vůdce svého kmene. Moh-av, syn jeho, kráčeti bude v jeho šlépějích, bude moudrý i udatný.«

Propustím vás oba na svobodu, vydáte-li nám zajaté bělochy.«

Obličej mladého Indiána zazářil radostí. Ký div, vždyť byl rád na světě! Zpozorovav to otec, hněvivě pohleděl na syna a odpověděl:

»Černý Jelen a Moskito upadli bez boje v moc bídného bledouše; nezaslouží, aby déle žili; zemrou. Jen smrtí svou smyjí hanbu, již na sebe uvalili. Ať zemrou také bledouši, kteří byli již zajati, a ti, kteří ještě v moc Šošonův upa — — —«

Poslední slovo odumřelo mu na rtech novým leknutím. Spatřil totiž oba vyzvědače, provázené Davyem, Bobem a Martinem.

»Proč ustal Černý Jelen náhle ve své řeči?« otázal se Shatterhand. »ČCi zmocňuje se strach i jeho srdce?«

Náčelník sklonil hlavu a ztrnule zíral před sebe; neznamenal ani, že větve za ním se pohnuly. Shatterhand zpozorovav tam Vinnetoua vyslal k němu tázavý pohled. Apač tiše mu pokynul. Dorozuměli se.

»Nuže, nepoznává Černý Jelen ještě, že zmařeny jsou všechny naděje na vítězství,« naléhal zase Old Shatterhand. »Nicméně opakuji na-