Pozdravily Magoka a pak prohlížely si zajatého bělocha.
Pouze jedna dívka zůstávala v pozadí. Její chování a štíhlý vzrůst byly Davidovi ihned nápadny, zvláště však způsob, jakým se chovala k vůdci.
„Magok bude míti hrom černovousů brzy ve své ruce,“ dí náčelník, obraceje se k ní, „a rudokožci budou před námi utíkati jako bílý zajíc před vlkem.“
„Ataja opovrhuje pojídači syrového masa a ví, že se budou Čipevejani hromu v rukou Magokových smáti,“ odpověděla dívka, která, jak nyní David zpozoroval, byla zajatá Indianka. Vzpoměl si, že kdysi četl, jak se Indiani a Eskymáci vzájemně nenávidí a jsou si největšími nepřáteli.
„Snad dostala se ona dívka na cestě k pobřeží Eskymákům do rukou,“ myslil si; „snad zamýšlí Magok ji si vzíti za ženu, protože je štíhlejší a krásnější než ženy jeho kmene. Mám tudíž spolutrpitelku a proto naleznu v ní spolehlivou spojenku.“
Náčelníka mrzelo chování dívčino, i poručil ji příkře, by šla ihned do chýše a připravila mu jídlo.
„Upravím ti tedy syrové maso,“ pravila zajatá posměšně; neboť právě požíváním syro-
