Stránka:Kallab, Jaroslav - Politika vědou a uměním.pdf/6

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Nutno tedy především pokud možná jasně okruh dnešní vědy politické oproti okruhu těchto příbuzných věd ohraničiti. Společenský život ve státě můžeme dvojím způsobem pozorovati a vědecky zpracovávati. Buď totiž se ptáme, jak tento společenský život jest utvořen, anebo se ptáme, jak by utvořen býti měl, aby vyhovoval oněm úkolům, v jejichž splnění vidíme vlastní jeho smysl a podstatu. Podle toho vědy o společenském životě ve státě můžeme děliti ve dvě velké skupiny. Totiž ve vědy popisné či ontologické a ve vědy předpisné, či nomothetické. Pokud jde o popisné vědy, můžeme opět především se omeziti na určitý stát jako jedince, a pracovati o popisu tohoto individua. K tomu důležitou pomůckou nám bude zeměpis, dějepis a statistika dotyčného státu, s jejichž pomocí můžeme popisovati jednotlivé typické zjevy ve státě, jako život zemědělský, dělnický, zločinnost, majetkové poměry a pod. Druhá možnost jest, že konkretní stát nepokládáme za individuum, nýbrž za jeden z cele řady exemplářů státu, a snažíme se o to, abychom jasně vystihli, co různým státům jest společného, a čím i proč se liší. Jak patrno, jest první způsob pozorování průpravou k tomuto druhému a naopak jasné vystižení zvláštností konkretního státu není dobře myslitelno bez těchto všeobecných poznatků o státech vůbec. Tak vedle konkretních věd o státě máme vědy abstraktní, jako, pokud o státní moc jde, všeobecnou státovědu, pokud o hospodářský život jde, národní hospodářství, pokud o opatřování prostředků nutných k plnění státních úkolů, všeobecnou vědu finanční, pokud o formy výkonu státní moci, všeobecnou vědu správní atd. Všechny tyto abstraktní i konkretní vědy mají to společné, že cíl svůj vidí v přesném, pokud možná, vystiženi skutečnosti. V tom tedy podobají se vědám přírodním,