„Vzdá se zajisté!“
„Nuže, nyní můžeme večeřet?“
„Ano, pojezme!“
„Nuže pojďme!“
A Zirone, stále při chuti, nezanechal mnoho z bohaté večeře, již objednal si dle své libosti.
Druhého dne — 1. června — o osmé hodině ranní dostavil se Sarkany do závodu Silasa Toronthala, a bankéř rozkázal ihned, aby byl k němu uveden.
„Hle, zde jest mřížka!“ děl prostě Sarkany, vyňav list papíru, jejž byl den před tím upravil.
Bankéř vzal jej do ruky, obracel jej opět a opět a potřásl pak hlavou, jako by nesdílel důvěry svého spojence.
„Pokus můžeme přece učiniti,“ pravil Sarkany.
„Učiňme jej!“
Silas Toronthal vyňal opis lístku, jejž měl ukrytý v jedné příhrádce a položil jej na stůl.
Jak se čtenář pamatuje, napsáno bylo na lístku osmnáct úplně nesrozumitelných slov, z nichž každé mělo šest písmen. Mohlo se míti předem za jisté, že prvních šest slov lístku, kteráž právě ze šestatřiceti písmen sestávala, postupně sestaveno bylo použitím 36 čtverců mřížky a že i takým způsobem opět rozřešena býti musila.
Skutečně — a to dalo se snadno konstatovati — byly prázdné čtverce v mřížce té co do své polohy tak důvtipně rozděleny, že při čtvernásobném otočení mřížky zaujaly vždy postupně místa před tím plnými čtverci zakrytá, aniž se dvakráte ocitly na tomtéž místě.
Vysvětlíme ihned, jak se věc měla. Položíme-li na příklad mřížku po prvé na bílý prázdný papír a vpíšeme-li do otvorů čísla 1—9, otočivše pak mřížku o pravý úhel, čísla 10—18, poté — otočivše ji opět — čísla 19—27 a konečně, když byli jsme ji posledně a opět o pravý úhel otočili, čísla 28—36 — tu uzříme konečně na papíře, když jsme z něho mřížku byli sňali, všechna čísla od 1 do 36 na místě 36 čtverců mřížky.
Sarkany ovšem poznal, že nutno jest — při čtvernásobném otočení mřížky — zabývati se nejprve prvými šesti slovy lístku. Hodlal pak pokus ten opakovati i při dalších šesti slovech a konečně i při šesti slovech posledních, takže by pokusu tomu všech 18 slov, z nichž lístek sestával, bylo podrobeno.
Důvody své, tuto naznačené, přednesl Sarkany Silasu Toronthalovi, jenž musil oprávněnost jejich uznati.
