Zajisté byl by se Petr Bathory odhodlal i vyjednávati a shodnouti se se Sarkanym, aby mu Savu mohl vyrvati! Hrabě Matyáš Sandorf i on byli ochotni zříci se veškerého jmění a odevzdati je Sarkanymu, jenž po něm tak dychtil!
Nesměli však zapomínati, že mají vykonati též pomstu na zrádci Štěpána Bathorya a Ladislava Zathmara.
Za okolností, jakéž tu shledali, naskytovaly se téměř nepřemožitelné překážky úmyslu jejich: zmocniti se Sarkanya a unésti Savu z domu Sidi-Hazama. Nemohli-li cíle svého dosíci násilím, měli užiti lsti? Skýtala jim slavnost příštího dne k tomu příležitosti?
Ano, na tom spočíval jejich plán, kterýž doktor Antekirtt, Petr Bathory a Ludvík Ferrato po celý večer uvažovali, a jehož původcem byl Pointe Pescade. Při vykonávání jeho dával tento hodný muž život svůj v sázku, avšak kdyby podařilo se mu vniknouti do obydlí Sidi-Hazama, zdaž nebylo mu možno unésti Savu odtamtud? Při odvaze a obratnosti jeho nic nebylo mu nemožným!
Protož druhého dne, schválivše tento plán, odebrali se doktor Antekirtt, Petr a Ludvík Ferrato o třetí hodině odpolední na planinu sung-ettelatskou, odkud mohli dům Sidi-Hazama stále pozorovati, kdežto Pointe Pescade a Kap Matifu připravovali se k úkolu, jenž mohl státi je hlavu.
V této hodině bylo na planině ještě dosti klidno, a nic nepředvídalo hluk a ruch, jakýž nastává večer při svitu bezčetných pochodní.
V těchto davech lidu bylo sotva pozorovati procházející se zde Senusisty, oděné v kroje velmi prosté, kteříž sdělovali si pouhými pokyny a znameními rozkaz svých náčelníků.
Avšak jest vhodno, abychom seznámili čtenáře s legendou východní, či spíše africkou, jejíž hlavní momenty nalézají výrazu v průběhu této „slavnosti čapí“ , kteráž jest mocným lákadlem pro obyvatelstvo mohamedánské.
Na pevnině africké žil kdysi kmen Džinů. Pod jménem Bulhebrové Džinové tito sídlili na rozsáhlém území, ležícím na kraji pouště hammadské mezi Tripolem a říší Fezzanskou.
Byl to lid četný, velmi mocný a zlé pověsti. Byl nespravedlivý, lstivý, bojovný a útočný. Žádný panovník africký nedovedl jej zkrotiti.
Stalo se jednoho dne, že prorok Sulejman pokusil se Džiny nikoli napadnouti, nýbrž mysl jejich obrátiti. Poslal k nim za tím účelem jednoho ze svých věrných, aby jim kázal lásku k dobrému a zášť ke zlému. Zbytečná práce, marná snaha!
Tyto divoké hordy zmocnily se posla a vydaly jej na smrt!
