vladařství tuniského, hodila se rejda sidi-jusufská velmi dobře k tomuto způsobu podloudnictví.
Také Ludvík upozornil doktora Antekirtta, že se na břehy ty zbraně dopravují.
„Ano, Ludvíku “ odpověděl tento, „nemýlím-li se jsou to Arabové, kteří tu zásilky zbraní přijímají. Vím již příliš mnoho, než abych se domníval, že zbraně ty jsou určeny pro horaly, aby odráželi jimi vojsko francouzské, na území tuniské vstoupivší. Myslím spíše, že válečné prostředky ty objednány byly na účet četných stoupenců senusismu, kteří si libují v loupežích na pevnině i na moři a kteří nyní soustřeďují se v území cyrenském! Skutečně zdá se mi, že mezi těmito Araby rozeznávám více domorodců z vnitra Afriky nežli obyvatelů krajů tuniských.“
„Avšak, jak jest to možno,“ tázal se Ludvík Ferrato, „že úřady tuniské, anebo aspoň úřady francouzské neprotiví se tomuto vykládání zbraní a munice?“
„V Tunisu nevědí vůbec, co se děje na této straně mysu Bonu,“ odvětil doktor Antekirtt. „Ano, i když Francouzové budou zcela pány Tunisu, třeba se obávati, že tento kout moci jejich ještě dlouho bude unikati! Nechť tomu jest tak či onak, tento ruch zdá se mi býti podezřelým, a kdyby rychlost „Ferrata“ nechránila nás před každým útokem, mám za to, že ono loďstvo nebylo by váhalo obořiti se na nás!“
Měli-li k tomu Arabové chuti, jak pravil doktor Antekirtt, nebylo skutečně třeba žádného nebezpečí se obávati. Parník zmizel za půl hodiny z dozoru rejdy Sidi-Jusufské.
Na to, když byl dostihl konec mysu Bonu, jenž massivně z pevniny tuniské vystupuje, obeplul maják na krajním výběžku předhoří, vztyčující se na mohutných skaliskách, z vln vyčnívajících.
„Ferrato“ plul nyní s největší rychlostí zálivem tuniským, jenž leží mezi mysem Bonem a mezi mysem Kartagem.
Na levo rozvíjely se před okem svahy pohoří Bon-Karninského, pohoří Rossa i pohoří zaghanského s několika osadami, jež tulily se ke stráním hor. V právo rozkládalo se v plné záři sluneční svaté město arabské Sidi-Bu-Said, jež bylo kdysi snad jedním z předměstí starobylého Karthaga. V pozadí Tunis, tonoucí v moři světla, vystupoval z jezera Bahirského poněkud za ramenem, kteréž Goletta vztyčuje vstříc všem, kdož z lodí evropských na břeh vystupují.
Ve vzdálenosti as dvou nebo tří mil od přístavu kotvilo loďstvo francouzské, poněkud dále kolébaly se na vlnách lodi obchodní, jejichž různé vlajky dodávaly celému obzoru veliké pestrosti.
