Stránka:Jules Verne - Nový hrabě Monte Kristo.pdf/337

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

zde plodiny polní všelikého druhu ni stromy ovocné; dlužno dodati ovšem, že sil pracovních je tu dosti.

Odsouzenci sem vyvezení mohou totiž býti zaměstnáváni nejen se strany státu, nýbrž i od osob soukromých. Ve službě státu pracují v různých dílnách, při pracích opevňovacích neb i silnicích a cestách, jichž udržování stálé péče vyžaduje, ano bývají používáni i k službám městské policie, když dobrým chováním svým přivedli to tak daleko, že lze učiniti z nich policejní zřízence i úředníky, kteříž stráž konají a sami jsou střeženi. I osoby soukromé mohou, jak řečeno, trestníky, kteří dvacet neb více let v osadě této stráviti musejí, najímati, ovšem za určitých podmínek, kteréž guvernér sám stanoví.

Při prohlídce města Ceuty spatřil doktor Antekirtt již několik trestníků, kteří volně ulicemi procházeli; největší mezi nimi byl ovšem počet těch, kteří domácí práce vykonávali. Leč doktor měl uzříti ještě větší počet jich mimo obvod města, na cestách a polích.

Především bylo důležito zvěděti, ke kterému druhu neb oddělení jich Karpena náleží.

Záměr doktorův byl by se dal ovšem snáze provésti, kdyby Španěl byl zaměstnán u některého soukromníka a nikoli ve službách státních.

„Dle všeho,“ pravil doktor Antekirtt Petru Bathoryu, „nepoužívá Karpena ještě výhod, jež poskytují se starším trestníkům, kteří byli se dobře chovali, neboť byl teprve nedávno odsouzen.“

„A je-li stále uvězněn?“ tázal se Petr Bathory.

„V případu tom bude únos jeho nesnadnější, zmocniti se ho však musíme, a proto nechť se děje cokoliv, stane se tak.“

Zatím vůz ujížděl zvolna dále po silnici. Asi dvě stě kroků od opevnění zaměstnán byl jistý počet trestníků, střežených dozorci, při štěrkování silnice.

Bylo tu as padesát trestanců, z nich někteří roztloukali kamení, jiní rozváželi je po silnici a mnozí opět těžkými, železnými válci vtlačovali je do měkké půdy silniční.

Vůz doktorův musil odbočiti poněkud stranou, aby se vyhnul místu, kdež se silnice upravovala.

Náhle chopil se doktor Antekirtt ramene Petrova.

„On!“ pravil mu hlasem ztlumeným.

Jakýsi muž stál tu, vzdálen jsa as dvacet kroků od ostatních svých druhův a opíraje se o svůj nástroj.

Byl to Karpena.