Sarkany dověděl se v Dubrovníku, že tajemná osoba, kteráž budila v městě tom tak velice zvědavost obyvatelstva, dvakráte neb třikráte učinila návštěvu v domě paní Bathoryové. Tím ovšem dobrodruh, který již ze zvyku vůči každému choval nedůvěru, nemálo byl znepokojen. Protož také soudruhu svému Zironovi zaslal zmíněnou zprávu prostřednictvím Namiry, neboť nezdálo se mu vhodným, použiti v případu tomto pošty.
Zirone schoval lístek do kapsy a shasl pak svoji svítilnu.
Obrátiv se potom ke Karpenovi, tázal se ho:
„Slyšel jsi někdy již mluviti o doktoru Antekirttovi?“
„Nikoli,“ odvětil Španěl, „avšak snad zná jej malý Pescador. Chytrý hoch ten ví o všem!“
„Uvidíme,“ odvětil Zirone. „Rci, Karpeno, nebojíš se přece v noci cestovati?“
„Bojím se méně v noci nežli ve dne, Zirone,“ odtušil Španěl.
„Ano, pravdu díš … Ve dne setkává se člověk všude s četníky, kteří nejsou pranic šetrnými. Nežli uplynou tři hodiny, musíme býti v Santa Grottě!“
Oba překročili na to trať železniční a dali se stezkou, Zironovi dobře známou, kteráž se táhne podél svahů Etny.
Před osmnácti lety utvořila se na Sicilii, zvláště v hlavním městě Palermu, společnost zločinců, jež celý ostrov naplňovala postrachem. Spolek ten organisován byl na způsob loží zednářských a měl několik tisíc členů. Účelem společnosti té, zvané „Maffia“[red 1], bylo prováděti krádeže a podvody všemi možnými prostředky. Velký počet kupcův a průmyslníků platil jí ročně poplatek, aby živnosti a obchody jich nebyly rušeny.
V době té — a sice před spiknutím terstským — byli Sarkany a Zirone vynikajícími členy společnosti té a náleželi tež k nejčinnějším z nich.
Avšak čím více jevil se pokrok ve všech směrech, čím více správa měst, byť i nikoli okresů venkovských, se zlepšovala, tím účinněji mařena byla činnost onoho bratrstva. Poplatky a příjmy jeho se zmenšovaly. Valná část členů odloučila se od spolku toho a hledala potom v loupežích podnik výnosnější.
Zatím změnila se tež vládní soustava v Itálii následkem uskutečněného sjednocení národa pod jediným panovníkem.
Sicílie musila právě tak jako ostatní země podrobiti se společnému osudu, musila uznati nové zákony a zvláště podrobiti se jhu konskripce. Nový tento pořádek věcí učinil však z mnohých Sicilanů buřiče, kteří novým zákonům podrobiti se nechtěli a slou-
