a lodí elektřinou pohybovaných, kteréž měly vykonávati rychlé plavby po moři Středozemním a udržovati spojení ostrova s pevninou.
Zároveň počalo se i s opevňováním ostrova Antekirtty; opevnění nebyla však dosud hotova, ač doktor naléhal na urychlení prací, a sice z důvodů závažných.
Měla snad Antekirtta nepřítele? Hrozilo jí nebezpečí z břehů zálivu siderského? Ano!
Jistá sekta četná, či lépe společnost loupežníků námořních, nehleděla bez závisti a zášti, jak cizinec zřizuje v sousedství území lybického bohatou osadu.
Sekta tato slula „Bratrství Sidi-Mohameda Ben Ali-Es-Senusia.“ V roku onom (r. 110 dle letopočtu mohamedánského) vystupovala nejhrozivěji a čítala již na tři milliony přívrženců. Členové této zvláštní společnosti mohamedánské rozptýleni byli v Egyptě, po celém císařství tureckém, v Evropě i v Asii, dále i v Alžíru a v osadách saharských, v největším počtu však v Tripolisu a v území cyrenském.
Sekta tálo hrozila stálým nebezpečím evropským osadám v severní Africe, ano i podivuhodnému Alžíru, jenž snad stane se nejbohatší zemí světa, a zvláště i ostrovu Antekirttě. Byl to tedy jen skutek opatrnosti, snažil-li se doktor opevniti jej a hájiti jej po případě všemi moderními prostředky válečnými.
To vše dověděl se Petr Bathory v rozmluvě s doktorem Antekirttem, v níž ještě mnohem více uslyšel.
Dlel tedy nyní na tomto ostrovu Antekirttě, ležícím v málo známém koutu moře syderského, několik set mil od Dubrovníku, kdež Petr zanechal dvě bytosti, matku svoji a Savu Toronthalovu, na něž vzpomínka neměla nikdy z duše jeho vymizeti.
Potom doktor Antekirtt několika slovy doplnil vypravování své o druhé této polovici života svého. Mezitím co dával vykonávati vše potřebné k zabezpečení ostrova a co zužitkoval bohatství jeho, aby osada hmotné i mravní potřeby své plnou měrou ukájeti mohla, nespouštěl i se zřetele, co stalo se s bývalými jeho přáteli, jichž stopy nikdy neztratil, totiž s paní Bathoryovou, synem její a sluhou Borikem, kteří opustili Terst, aby se v Dubrovníku usadili.
Petr zvěděl též, za jakých okolností, jež zvědavost obecenstva tak velice vzbudily, přibyla yachta „Savarena“ do Gruže, slyšel dále i proč doktor navštívil matku jeho, a jak peníze, jež jí byly nabídnuty, odmítla, o čemž syn její za jiných okolností nikdy by nebyl zvěděl. Konečně vyprávěl doktor Antekirtt též, jakým způ-
