Doktor, dověděv se takto od Pointa Pescada, čeho si přál, ustal od svých procházek v okolí Gruže. Vyčkával jakési události, kteréž nechtěl předbíhati svým příchodem do Dubrovníka, kdež zpráva o pobytu jeho v přístavu gružském všem známa již byla. Neopouštěl tudíž paluby, až se událo, co očekával.
Dne 20. května o 11. hodině ranní, když byl pozoroval po delší dobu kukátkem nábřeží gružské, dal doktor Antekirtt rozkaz, aby lodice byla přichystána, i odplul po ní a vystoupil na nábřeží nedaleko hráze přístavní, kde stál člověk, jenž zdál se naň čekati.
„Je to on!“ pravil doktor Antekirtt sám k sobě, „ano, nemýlím se! Poznávám jej, byť i byl velice změněn!“
Člověk, jehož mínil, byl stařec, jenž měl asi sedmdesát let. Hlavu, jež chýlila se k zemi, pokrýval bílý vlas. Výraz tváře jeho byl vážný a smutný, oživený trochu polo již uhaslým zrakem, jejž slzy zajisté častěji smáčely. Stařec ten stál nehybně na nábřeží, nespouštěje zraku s lodice od okamžiku, kdy tato od yachty odrazila.
Doktor Antekirtt si umínil, že jednati bude tak, jako by muže toho ani nepozoroval, tím méně jej poznával. Avšak sotva učinil několik kroků, již stařec přistoupil k němu a uctivě pozdraviv, tázal se:
„Doktor Antekirtt?“
„Ano, jsem doktor Antekirtt,“ odvětil tento, pozoruje starce, jehož brvy se ani nezachvěly, když pronikavé oči doktorovy se naň upřely.
Po té pravil doktor:
„Kdo jste, příteli, a čeho žádáte?“
„Jmenuji se Borik,“ odvětil stařec, „jsem ve službách paní Bathoryové a na rozkaz její mám vás žádati o rozmluvu s ní.“
„Paní Bathoryová?“ tázal se doktor Antekirtt. „Není-liž to vdova onoho maďarského vlastence, jenž pro spiknutí k smrti byl odsouzen?“
„Ano, tak jest!“ odpověděl stařec. „Ač jste jí nikdy neviděl, není možná, abyste jí aspoň dle jména neznal, vždyť jste doktor Antekirtt.“
Doktor naslouchal velmi pozorně slovům starého sluhy, jehož oči byly sklopeny. Tázal se v duchu sama sebe, zdaž poslední slova starcova nemají ještě jiný tajný smysl.
Na to se otázal opět:
„A co chce mi paní Bathoryová?“
„Přála by si promluviti s vámi z příčin, jež snad znáte nebo aspoň tušíte, pane doktore.“
