nouti poctám mu prokazovaným, avšak rovněž nemohl vyvarovati se i nepříjemnostem, jež sláva a proslulost za následek mívají. Osoba jeho byla předmětem všech rozhovorů. Kruh bájí a pověstí počal se kol něho tvořiti. Nikdo nevěděl, kdo vlastně jest, odkud přichází, kam se ubírá. Záhada tato budila ovšem zvědavost obyvatelstva tím větší měrou. A jest pochopitelno, že tam, kde nikdo nic neví, jest pole domněnkám úplně otevřeno a že obraznost okolnosti té měrou největší dovede použiti.
Zpravodajové listů, sledujíce přání čtenářů, vydali se do Gruže, ano někteří navštívili i palubu vachty. Nebylo jim však dopřáno uzříti osobu, kterou se veřejné mínění tak velice zabývalo. Rozkazy byly přísné. Doktor Antekirtt nechtěl nikoho přijímati, koho sám by nebyl pozval. Také odpovědi, kteréž kapitán Narsos dával všem zvědavcům a navštěvovatelům, byly stále stejně stručný i záhadny.
„Odkud přichází doktor?“
„Nevím, odkud se mu přijíti zlíbilo.“
„Kam pluje?“
„Nevím, kam za vhodné uzná.“
„Avšak kým vlastně jest?“
„Nikdo to neví, snad neví sám více, nežli ti, kdož se ho po tom táží.“
Takovými odpověďmi a zprávami zvědavost obecenstva ovšem nedala se ukojiti. Obraznost, majíc tudíž úplně volné pole, pustila uzdu všem domněnkám. Doktor Antekirtt byl dnes tím, zítra oním. Někteří měli jej za náčelníka mořských loupežníků. Jiní pokládali jej za krále některé rozsáhlé africké říše, jenž pod cizím jménem cestuje, aby se poučil o poměrech jiných států. Mnozí tvrdili opět, že jest psancem, osobností politickou, kterou nějaká revoluce ze země jeho vyhnala, a jenž cestuje nyní po světě pro zábavu i poučení. Každému bylo volno, k některé této domněnce se přidati.
I co se titulu doktorského týče, lišilo se mínění; někteří soudili, že jest znamenitým lékařem, jehož výborné léčení v případech nejpovážlivějších se osvědčilo, jiní považovali jej za krále šarlatánů, jenž byl by se ocitl as v nesnázích, kdyby někdo byl od něho žádal, by se diplomy prokázal, že titulu toho právem užívá.
Lékařům gružským a dubrovnickým nenaskytla se však příležitost, aby mohli záhadného muže toho pro neoprávněné vykonávání praxe lékařské stíhati. Doktor Antekirtt choval se v ohledu tom velice zdrželivě, a žádal-li ho někdo o radu lékařskou, dovedl se vždy tomu vyhnouti.
