Jakmile tudíž bylo oznámeno, že yachta pluje směrem k loděnici, uznáno za nutné, sečkati ještě, aby se možnému neštěstí předešlo. Jakmile by však yachta minula dráhu nové lodi vytčenou, měla tato ihned býti spuštěna.
Opatření toto bylo zajisté zcela na místě. Srážka těchto dvou lodí, z nichž jedna zadní částí narazila by na druhou, velmi rychle plující, musila by způsobiti strašnou katastrofu na palubě yachty.
Dělníci, tlukouce kladivy do klínů, ustali proto od své práce, a muž, jenž měl odstraniti trám, led zadržující, dostal rozkaz, aby čekal. Jednalo se jen o odklad několika minut!
Yachta blížila se stále více. Bylo již viděti, že dějí se na ní přípravy, aby kotva mohla býti spuštěna. Plula ještě dosti rychle.
Veškery zraky obracely se k úpravné této lodi, jejíž bílé plachty v šikmých paprscích slunce zdály se pozlacenými. Námořníci na palubě její oděni byli v kroj levantský a na hlavě měli červenou čapku. Kapitán, stoje na místě, jemu v pozadí podle kormidelníka vyhraženém, udílel rozkazy své klidným hlasem.
Loď, jež měla napiaty již jen některé plachty, poněvadž přístav byl již nedalekým, octla se právě před loděnicí.
Náhle ozval se všeobecný výkřik zděšení!
Kýl nové lodi počal se pohybovati. Z jakési nepatrné příčiny povolil trám, loď na šikmé ploše zadržující a tato uvedena tím v pohyb právě v okamžiku, kdy yachta obrácená k ní bokem kolem plula.
Srážka obou lodí byla neodvratnou. Nebylo času, ani prostředků, ji zameziti, žádný pokus nebyl by tu prospěl. Na pokřik obecenstva odvětilo i mužstvo yachty zoufalým výkřikem!
Kapitán, jenž chladnokrevnost svoji zachoval, dal okamžitě kormidlo obrátiti, leč nebylo již možno, aby se yachta včas vyhnula nebo se o pravý úhel otočila.
Kýl nové lodi sjížděl rychle po dřevěném svém podkladu. Dým, třením způsobený, valil se z pod jeho přídy, kdežto zadní část lodi nořila se již do vln.
Náhle vyskočil jakýsi muž z řad diváků. Chopil se provazu, jenž po jedné straně lodi visel. Marně však opíral se nohou pevně o zem a provaz křečovitě svíral; vydával se jen v nebezpečí, že bude sám do moře stržen.
Na štěstí zaražena byla na blízku do země roura dělová, k níž lodice se obyčejně přivazovaly. V okamžiku otáčí odvážlivec kol ní provaz, jenž nyní jen zvolna se rozvinuje, kdežto smělec ten jej
