porušují mládež, tak že od nich jedem smrtedlným duše jejích nakažené bývají. Nechtěji-li sami bez hříchu býti, ať aspoň jiných k těžkým hříchum nepřivádějí.
Žalm VI.
Volá k Bohu za milosdenství, aby od své nemoci vysvobozen byl. Někteří smejšlejí, že David ten žalm složil jako nejakou modlitbu, které by nemocní užívati mohli.
Jest take ten žalm první z sedmí žalmuv kajících, v němž David vyznává svou spasitedlnou bázeň pro přísné soudy Boží, a vzdychá po opravdovém s Bohem smíření.
1 Ku konci v chválospěvích, Žalm Davidu o osmi strunách.
2 PAne ne v prchlivosti své tresci mne, ani v hněvu svém kárej mne. 3 Smilůj se nade mnou Pane neboť nemocen jsem: uzdrav mne Pane, nebo [6. 1]zkormoucený sou kosti mé. 4 A duše má [6. 2]zarmoucená jest velmi: ty pak Pane až dokavád? 5 Obrať se Pane, a vytrhni duši mou: spasená mne učiň pro milosrdenství své. 6 Nebo není v smrti kdo by pamětliv byl na tebe: v pekle pak kdo tebe [6. 3]chváliti bude? 7 Pracoval sem v úpění svém umyji [6. 4] jedné každé noci kůže své: slzami svými postel svou smáčeti budu. 8 [6. 5]Zkormoutilo se od prchlivosti oko mé: sstaral sem se mezi všemi nepřátely svými. 9 [6. 6]Odstuptež ode mne všickni kteří činíte nepravost: neboť jest vyslyšel Pán hlas pláče mého. 10 Vyslyšel Pán prosbu mou, Pán modlitbu mou přijal. 11 Ať se zastydí, a [6. 7]zkormoutí náramně všickni nepřátelé moji: ať sou zpět obráceni, a zahanbeni velmi rychle.
- ↑ předěšený
- ↑ zbouřená
- ↑ oslavovati
- ↑ po všecky noci
- ↑ zetmělo, zakalilo
- ↑ Matt. 7. 23., item 25. 41., Luk. 13. 27.
- ↑ předěsí
Žalm VII.
Žádá David Boha, aby jeho nevinnost zastal, a neslušné utrhání svých falešných hancuv trestal, totiž Semei: o němž psáno v 2. knize královské v 16. kap. Aneb lépeji (jak titul toho žalmu dokazuje) Chuzy syna Jemini, to jest, podle zdání svatého Jeronyma, syna krále Saule, jenž sloul Chus, to jest, černý mouřenín, pro ošklivost nepravosti jeho.
1 Žalm Davidu, který zpíval Páná za slova Chuzy syna Jeminova[7. 1]
2 PAne Bože můj v toběť sem doufal: spasená mne učiň ze všech sstíhajících mne, a [7. 2]vysvoboď mne. 3 Aby někdy neuchvátil jako lev duše mé, když není kdo by vykoupil, ani kdo by spasena učinil. 4 Pane Bože můj učinil-li sem to, jestli nepravost v rukou mých. 5 [7. 3]Odměnil-li sem se odplacujícím se mne zlými věcmi, ať spadnu slušně od nepřátel mých prázdný. 6 Nechť síhá nepřítel duši mou, i [7. 4]popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. 7 Povstaň Pane v hněvě svém: a vyvýš se v končinách nepřátel mých. A povstaň Pane Bože můj v přikázaní, které si rozkázal. 8 A shromáždění lidí obklíčí tě. A protož[7. 5]u výsost navrať se: 9 Pán soudí lidí. Soudiž mne Pane podle spravedlnosti mé, a podle nevinnosti mé nade mnou. 10 Skonáť se nešlechetnost hříšníkuv, a zpravovati budeš sparvedlivého, [7. 6]jenž zkušuješ srdce a ledví Bože 11 Spravedlivá pomoc má od Pána, který spasené činí přímé srdcem
12Bůh soudce spravedlivý, silný, [7. 7]a trpělivý,